Kronika - 2025

Sobota - 27. 9. 2025

3. Prameny řek - Pramen Šlapanky

V Havlíčkově Brodě na nádraží se nás sešlo dvacet sedm a jeden pejsek. V Jihlavě se k nám přidal Bohouš a tím náš počet upravil na dvacet osm plus jeden čtyřnohý kamarád. Potom jsme se MHD a pěšky přesunuli na autobusové nádraží a odtud autobusem na místo startu - Vysoké Studnice. Ještě v obci jsme prošli kolem pomníku obětem 1. sv. války a kolem sochy sv. Jana Nepomuckého. Za obcí se nám naskytl pohled na Kostel Nejsvětější Trojice a na koně v ohradě pod ním. Pokračovali jsme polní cestou do Věžnice, prošli kolem místních venkovních sklepů a obdivovali krásný Památník milénia se zvoničkou. Cestou se nám naskytly hezké výhledy do širokého okolí. Pokračovali jsme polní cestou podél dálnice až k cíli naši vycházky. Pramen Šlapanky je bohužel vyschlý a zarostlý, tady jsme se společně vyfotili. Potom jsme se vydali na cestu zpět, ve Věžnici na dětském hřišti jsme si dali svačinku.  Došli jsme až do Bítovčic, kde jsme se v Hospůdce U Gurmána občerstvili, každý podle své chuti. Před hospůdkou stál stánek se zmrzlinou a pojízdná vinotéka. Někdo si koupil, zmrzlinu, někdo víno, nebo burčák a potom jsme už odešli na vlak. Počasí bylo větrné a chladnější - na turistiku výborné. Myslím, že byli všichni spokojeni. Našlapali jsme dvanáct kilometrů.

František Pithart

Středa - 24. 9. 2025

K Jelení studánce u Kletečné

Z Havlíčkova Brodu odjeli turisté autobusem směr Pelhřimov a vystoupili na zastávce Kojčice-rozcestí.  Po vystoupení z autobusu se vyfotili u reklamy na Hostinec „U Plhů“. Došli do Kojčic, kde se zastavili u prodejny, kde Ema úřadovala, také si prohlédli kapli. Pokračovali po silnici do Vadčic a do Milotic. Za vesnicí přešli po lávce přes Jankovský potok a po ZTZ došli do cíle dnešní vycházky k Jelení studánce, kde posvačili. Dále je ZTZ dovedla na hráz Sedlické přehrady a po ní pokračovali do obce Sedlice, odkud odjeli autobusem do Humpolce a tam přestoupili na autobus do Brodu.  Tentokrát šlo 19 turistů a ušli 10 km. Děkujeme Milanovi za vedení vycházky a Františkovi za fotodokumentaci.

J. a J. Roseckých

Úterý – 23. 9. 2025

Do Věže

Z Havlíčkova Brodu odjíždíme za mlhavého, už podzimního počasí. Vystupujeme na zastávce Věž. Pokračujeme do osady Mozerov, cestou "probíhá" sběr hub a ostatních podzimních dobrot. Přes vrch Kalvárie přicházíme do osady Kojkovičky, dále Čekánov, Hlavňov a už jsme v Krásné Hoře. Do Okrouhlice pokračujeme po silnici - naučná stezka Jana Zrzavého není v dobrém stavu, a tak jsme zvolili schůdnější cestu. V Okrouhlici někdo navštívil tradiční restauraci a některé turistky odjížděli domů. V počtu 16 turistů jsme našlapali 12 km.

Ludmila Křížová

Sobota - 20. 9. 2025

Polenský mrkvanec

Tuto sobotu byly v plánu 2 tradiční pochody pořádané dvěma sousedními odbory KČT a tak v sobotu ráno na nádraží jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina v počtu 6 turistů odjela do Humpolce na pochod „Za opečeným špekáčkem“. Druhá skupina odjela do Polné na „Polenský mrkvanec“. Tam po registraci na náměstí 3 turisté využili přepravu autobusem do Přibyslavi a odtud došli do Polné. Zbylí 4 turisté zvolili 12 km trasu přes Zábornou a Hrbov do cíle na hřišti TJ Slavoj Polná. Tam jsme se sešli a společně se s 1 cykloturistou vyfotili.

                                                                                                                                                             Jindra Rosecký

Středa - 17. 9. 2025

Minirozhledna a Ponorka

Dnešní výlet nám zkomplikovala výluka vlaku a změna jízdního řádu. Jeli jsme nejprve rychlíkem do Křižanova, poté osobním vlakem do Velkého Meziříčí a autobusem do Oslavičky. Tam jsme po úvodních slovech kráčeli kolem Oslavičského rybníka a přes rozestavěný železniční přejezd dál silničkou a cestou vzhůru na minirozhlednu Rubačku u vodojemu Baliny. Pěkné výhledy na Velké Meziříčí i na hřeben Žďárských vrchů nás odměnily, i když vítr byl nepříjemný a rozhledna se dosti houpala. Po svačině následovalo společné focení a poslech pověsti. Silnička nás dovedla do Nového Telečkova s kaplí P. Marie a žlutá značka potom po silnici a polní trasou do Hroznatína. Zastavili jsme se u pomníku a rodného domku bývalého prezidenta Ludvíka Svobody. Na rozcestí Kuchyňka u dřevěné útulny jsme žlutou změnili na zelenou mířící dolů, ze silnice sestoupili na neznačenou lesní cestu a ocitli se v cíli – obci Rudíkov. Občerstvili jsme se v hostinci u kostela svatého Petra a Pavla. Zajímavý vodojem Ponorka si prohlédla většina turistů, někteří nahlédli i do kostela. Počasí se měnilo ze slunečného na polojasné a vítr foukal stále, ale nepršelo. 22 spokojených účastníků pak po zdolání 13 km odjelo autobusem, vlakem a rychlíkem do svých domovů.

Alena Hladká

Úterý - 16. 9. 2025

Z Okrouhlice přes Veselý Žďár

Úterní ráno jsme se vydali Okrouhlicí kolem rybníka, pak cestou lesem a dál mezi loukami do Veselého Žďáru. Za vesnicí jsme se prošli alejí a po přejítí silnice jsme vstoupili do lesa. Zde bylo ale nemilé překvapení - popadané stromy, důsledkem nočního vichru. Naopak co potěšilo, byly krásné houby - křemenáče, které našli Míla Špačková a Vláďa Kříž. Z lesa jsme pokračovali po silnici do Valečova, kde jsme se zašli podívat na zdejší raritu - obrovský strom javor. Odtud jsme již scházeli silnicí a pak polní cestou do Okrouhlice, kde místní hospoda pro nás vždy má dobré pohoštění. Účastnilo se 16 turistů a ušli 9 km.

            Majka Kubová

Sobota – 13. 9. 2025

Autobusový zájezd – Orlické hory

Ráno odjíždíme za oblačného počasí přes Chrudim, Hradec Králové a Solnice směr Orlické hory. Před námi nad horami počasí nic moc a doufáme, že se to vylepší. Později projíždíme obcí Deštné v Orlických horách a zastavujeme na parkovišti sedlo Šerlich. Zde všichni společně vystupujeme a pokračujeme na Šerlich k turistické Masarykově chatě, která se nachází 1019 m. n. m. Zde jsme se společně vyfotili užili si panoramatických výhledů a připravili se na další úsek vycházky. Odtud jsme pokračovali za dešťové přeháňky po ČTZ Jiráskovou stezkou na rozhlednu Velká Deštná, která byla zpřístupněna na podzim v roce 2019 v nadmořské výšce 1115 m. n. m. a je to nejvyšší vrchol Orlických hor. Zde se nám počasí umoudřilo a z rozhledny byly daleké výhledy hlavně na severní a západní část odkud byly vidět Krkonoše se Sněžkou, Broumovské stěny, Javoří hory a dále přehradní nádrž Rozkoš u České Skalice a okolní obce a města v Polabí. Po prohlídce následovalo občerstvení v místním kiosku čehož jsme využili k oddechu. Po odpočinku jsme se vydali na další úsek směrem k rozcestníku Pod Jelenkou, kde jsme se rozdělili na krátkou a dlouhou trasu. Krátká trasa pokračovala od rozcestníku po MTZ do osady Bedřichovka, odkud využili autobus k přesunutí do Orlického Záhoří. Dlouhá trasa pokračovala stále po ČTZ na rozcestí Pod Homolí, kde jsme se napojili, také na MTZ a pokračovali do Orlického Záhoří. Zde jsme všichni využili místní restaurace k hojnému občerstvení. Poté jsme se autobusem už přesunuli do osady Neratov, kde následovala prohlídka místního kostela Nanebevzetí Panny Marie, okolí osady a hraniční most do Polska přes řeku Divoká Orlice. Poté už z Neratova naše cesta směřovala zpět k domovu. Zájezd se všem líbil, každý si ho užil dle svého a hlavně, že jsme byli všichni spokojeni z krásně prožitého sobotního dne. Celkem jsme ušli krátká trasa 10 km a dlouhá cca 15 km.

Ladislav Rasocha

Středa – 10.9.2025

Zvole – Dolní Rožínka

Dnes byl na nás svatý Petr zase hodný, příjemné, ale zamračené počasí nám vydrželo přesně do odjezdu vlaku zpět. Až při jízdě směr Nové Město na Moravě jsme pozorovali husté dešťové kapky. Zahájení se tedy konalo ve Zvoli, kde nás z autobusu vystoupilo 22. Krásný kostel sv. Václava od Jana Blažeje Santiniho-Aichela jsme prohlíželi s naším průvodcem panem Svítilem, měl spoustu zajímavých informací, takže sem zavítáme ještě jednou. Červená turistická značka nás vedla do obce Olešínky a tam jsme posvačili. Po žluté značce jsme pokračovali dál podél Westernového městečka Šiklův mlýn, po společném focení jsme došli do Blažkova k pěkné kapličce sv. Cyrila a Metoděje. Dál jsme sestupovali do Dolní Rožínky, zaujal nás tu Strašidelný zámek Draxmoor, bývalý zámek (dnes škola) i zámecký statek s chovem koní. V lesoparku Teml se nám líbil obelisk a kaple – bývalá hrobka Mitrovských, majitelů panství, a všichni si poslechli pověst o Královské Rožínce. U bývalého uranového dolu Rožná I. jsem přečetla zajímavosti z historie dolování rudy, to skončilo roku 2017 po 60 letech. V obci Rožná někteří nahlédli do kostela sv. Havla a potom se už jen kráčelo podél říčky Nedvědice a železniční trati na nádraží. Po odpočinku nebo krátké procházce okolím nás vlak a rychlík odvezl domů. Absolvovali jsme 11 km dlouhou trasu a spokojenost byla všeobecná.

Alena Hladká

Úterý –  9. 9. 2025

Z Kosov

Vystoupily jsme na zastávce Kosovy-Úsobí a prošly touto malebnou vesničkou. Pokračovaly jsme podél pramenů Žabince, osadou Maliní a lesem jsme prošly chatovou oblastí k úsobskému koupališti. Zde jsme posvačily. Po občerstvení jsme se vydaly cestou po okraji Úsobí do vršku. Rozhledy po krajině byly krásné i díky slunečnému počasí. Došly jsme kolem samoty U Matějíčků do Úhořilky. Zastavily jsme se v Mama mlékárně a některé jsme si nakoupily jejich výrobky. Pokračovaly jsme cestou do Kochánova a odtud jsme autobusem odjely do HB. Na odjezd jsme měly dost času a tak jsme ještě navštívily firmu na výrobu bramborového těsta a ještě jsme si koupily NĚCO abychom domů nepřijely s prázdnou. Bylo nás 18  turistek a ušly jsme 8 km. 

Miluše Čiplová

Sobota - 6.9.2025

55. ročník Havlíčkobrodské padesátky

V sobotu 6. září 2025 se konal 55. ročník turistického pochodu Havlíčkobrodská padesátka. Po nočním vytrvalém a silném dešti, byl sice oblačný a chladnější den, ale bez deště. Na trasy se vydalo celkem 250 turistů.

48 km – 17

35 km -  8

25 km – 33

13 km – 83

6 km – 84 (z toho 37 dětí)

Na dvou trasách (51 a 29 km) se projelo 25 cyklistů.

Pořadatelů bylo 28. Celkový počet účastníků byl tedy 278.

Mimo havlíčkobrodské turisty a turisty z blízkého okolí nebo vzdálenějšího okolí jsme přivítali turisty z Kutné Hory, Pardubic, Prahy, Brna, Jindřichova Hradce. Nejvzdálenější přijeli z Ostravy, Frýdku-Místku a Bratislavy. Nejmladší účastnicí byla Eliška (2024) a nejstarší paní Rakušanová (1930), která přijela z Kamenného Přívozu.

Poděkovat bych chtěla hlavnímu partnerovi 55. ročníku Havlíčkobrodské padesátky VZP ČR. Zástupci pojišťovny byly přítomni v místě startu a cíle a všem zájemcům ochotně a neúnavně poskytovali informace týkající se zdravotní pojišťovny a v rámci propagace měřili  zájemcům tělesný tuk a krevní tlak.

Velké poděkování patří i všem organizátorům, pořadatelům a pekařkám, které nám přinesli do rámů výborné buchty.

Lenka Žáková

Středa 3. 9. 2025

Na Lipnici

Autobusem z Havlíčkova Brodu do osady Dolní Dvůr nás dorazilo 24 turistů, 3 už na nás čekali na zastávce. Polní cestou jsme došli do osady Loskoty a dál lesní cestou na rozcestí "Križní cesty". Po krátké pauze jsme orlovskými lesy pokračovali k "Orlovské myslivně". Další cesta nás dovedla do Kejžlice, restaurace měla bohužel zavřeno a tak jsme se občerstvili z vlastních zásob a v místní prodejně. Pak už jsme měli před sebou poslední úsek vycházky do Lipnice nad Sázavou. Vyšlo nádherné počasí, někteří turisté odjeli do Havlíčkova Brodu autobusem ve 12:15, pár si ještě prošlo Lipnicí a jelo později. Ušli jsme 10 km.

Ludmila Křížová

Úterý – 2. 9. 2025

Přes Rosičku do Nového Veselí

Ve Žďáře nad Sázavou jsme stihli autobus, i když rychlík z Brodu se trochu opozdil. V Rosičce nás vystoupilo 11 a u kaple P. Marie jsme se pod dřevěnou brankou vyfotili. Pak jsme šli k rozhledně, většina vystoupila nahoru a potěšila se celkem pěknými, i když mírně zamlženými výhledy. Dole jsme posvačili a toutéž cestou po žluté značce jsme sešli do obce a po silnici dál do Matějova. Kaple Navštívení P. Marie tady byla taky hezká, ale ŽTZ nás vedla posléze hlavně přírodou k Matějovskému rybníku. Od hráze jsme se museli vyhnout značené hodně zarostlé stezce a pokračovat po poli k lesu, potom se už cesta zlepšila, nakonec cyklotrasa mířila na okraj městyse Nové Veselí. U Veselského rybníka se nám líbila velká kamenná lavice – tam jsem přečetla pověst, došli jsme i na hřbitov s hrobem rodiny Pelikánovy, ze které sochař Julius Pelikán ozdobil veselské náměstí několika sochami. Podél fary, zámečku s vodním mlýnem a kolem školy s bustami Komenského a Němcové jsme kráčeli na náměstí se sochou TGM. U kostela sv. Václava stála románská křtitelnice a dovnitř chrámu jsme též nahlédli. Na autobusové zastávce jsme se rozdělili, většina odjela do Žďáru a pak rychlíkem, zbylí do Přibyslavi, dál někteří vlakem do Brodu. Deštík, který nás maličko skropil, jsme potkali v lese, ale 9 km dlouhou trasu jsme zvládli bez úhony a spokojeni.

Alena Hladká

Sobota - 30. 8. 2025

Cestami Jaroslava Haška

Na startu pochodu se nás sešlo 16 havlíčkobrodských turistů. Všichni až na jednoho jsme zvolili krátkou desetikilometrovou trasu. Vyšlápli jsme po ŽTZ do Josefodolu, kde hned po 3 km chůze nás čekala kontrola s občerstvením. Dál jsme pokračovali po vlastním značení kolem místní sklárny do Druhanova, kde byla opět možnost občerstvení a pak už po silnici přes Bohušice zpět do Světlé nad Sázavou. V cíli jsme dostali Pamětní listy, dva z nás i výhru v podobě skleněného výrobku. Poobědvali jsme výborný guláš a s mírně zpožděným vlakem odjeli zpět do Havlíčkova Brodu.

Lenka Žáková

Středa - 27. 8. 2025

Přes dvě rozhledny

Na zastávce Herálec - Zdislavice, rozcestí Leština vystoupilo celkem dvacet jedna turistek a turistů, tento počet se už nezměnil. Zájemci se došli podívat na památník založení Československa, který je na druhé straně silnice. Po zahájení, seznámení s trasou a klubovými informacemi jsme šli po silnici do Leštiny. Tady jsme se zastavili u místní kaple a potom u chráněné památné hrušně. Dál jsme pokračovali směrem na Čejov až na MTZ po které jsme odbočili doleva do lesů. Prošli jsme lokalitou Ve skalách až na NS Březina po které jsme odbočili doleva. Postupně jsme prošli kolem studánky jménem Permoníkova a rybníčků Dolní, Prostřední a Horní Orlík. Pod hradem Orlík jsme se zastavili u historické studny. Prohlédli jsme si zříceniny hradu Orlík a vystoupali na rozhlednu, kde se nám naskytl celookruhový výhled do krajiny, včetně Lipnice a Humpolce. Potom jsme si dali svačinku a pokračovali dál naučnou stezkou na Humpolec. Cestou bylo několik zastavení s informačními tabulemi  o místních lesích, zvířatech, ptácích, geologii a historii hornictví. Zastavili jsme se u skal Čertovka a Andělka, kde jsme si o nich mohli přečíst pověst. Dál jsme pokračovali kolem židovského hřbitova až k venkovní posilovně. Tady jsme se rozdělili protože začalo drobně pršet. Většina pokračovala lipovou aleji k rybníku Dvořák. Zde je od r. 2023 socha pojmenovaná "Dlask a Mlask jedou na riviéru" u které jsme se společně vyfotili. Dál jsme pokračovali přes hráz opět po MTZ až na náměstí. Tady jsme ukončili vycházku a každý pokračoval podle svých zájmů - rozhledna pivovaru Bernard, cukrárna, restaurace, prohlídka náměstí. Všichni jsme se opět sešli u autobusu. Celkem jsme ušli deset kilometrů a až na malou dešťovou přeháňku bylo počasí příznivé. Myslím, že byli všichni spokojení a Aleně děkuji za focení.

František Pithart

Úterý - 26. 8. 2025

Po stopách Zdeny Žákové

Již po čtvrté jsme se sešly, tentokrát 11 turistek, abychom zavzpomínaly na Zdenu a prošly jsme místy, kudy určitě také kdysi vedly její stopy. Vyšly jsme od kina Ostrov, přes most kolem Kateřiny k silnici na Jihlavu a tam jsme přešly na cestu vedoucí do Dolíku s tím, že jsme neodbočily do Dolíku, ale šly jsme rovně místy, kde kdysi hospodařily tři selské rody-Dubnovi, Domkářovi a Prchalovi. Nyní je tam několik nových domů a zbytky jednoho hospodářství. O kousek dál je kaplička, kterou prý z vděčnosti, že přežil 1.světovou válku dal postavit starý pan Domkář. Je opravená, ale zanedbaná. Dál jsme pokračovaly pěknou polní cestou k silnici na Humpolec, tu jsme přešly a po cyklostezce a cestě vedoucí  kolem letiště jsme došly do Papšíkova. Tam jsme odbočily na polní cestu  k podchodu pod tratí a  po louce došly do Brodu. Bylo krásné počasí, dostaly jsme hódně dobrot od Mileny, shodly jsme se, že se máme dobře a vycházka se nám líbila, ušly jsme 9 km.

Jana Píšová, Majka Sedláková

Sobota – 23. 8. 2025

Kamenné řady u Kosova

V Malém Beranově jsme po výstupu z vlaku přešli trať a zkratkou scházeli dolů k červené značce. Ta vedla podél řeky Jihlavy a bývalé textilky v Malém Beranově. Vpravo nahoru jsme stoupali, prošli malým viaduktem a přitom se ukazovaly pěkné pohledy na obec i s kostelem Božského Srdce Páně. V Kosově jsme nejprve posvačili, prohlédli si kapli Narození P. Marie a opodál si přečetli i pověst na informační tabuli. Za kaplí pokračovala silnička a polní cesta vzhůru až ke kamenným řadám, ty ale zarostly trávou a ostružiním, takže téměř nebyly vidět. Kdysi tu stál les a v něm bylo 60 kamenů v 10 řadách, asi pravěká observatoř nebo kalendář. Z tohoto kopečku jsme viděli Jihlavu i okolí do všech světových stran. Polní cestou a silnicí jsme kráčeli do obce Studénky s kaplí Nejsvětější Trojice, žlutá turistická trasa mířila na okraj Puklice a dál k Petrovicím. Seznámila jsem všechny s pověstí o zkáze Petrovic, kolem kostela sv. Petra a Pavla jsme se dostali dolů do Předboře a po silnici do našeho cíle – Luk nad Jihlavou. Prosmýkli jsme se mezi pouťovými atrakcemi a našli restauraci, kde jsme poobědvali a poseděli u dobrého nápoje. Sešli jsme se opět v devítičlenném počtu na vlakovém nádraží a odjeli spokojeně domů. Zvládli jsme celkem 16 km, protože jsem na začátku „zakufrovala“ a museli jsme se kousek vracet. Počasí bylo příjemné a mírné, i když sluníčko schovávaly mraky.

Alena Hladká

Středa – 20. 8. 2025

Za Hátou Šeptouchovskou

Na zastávce Chřenovice – Podhradí vystoupilo z vlaku 25 turistů a turistek. Na začátku jsem dala všem otázku, za jak dlouho bylo postaveno 47,5 km železnice z Kácova do Světlé. Aby se jim lépe přemýšlelo, dostali malé občerstvení.  Někteří se téměř trefili – 1,5 roku – od března 1902 do září 1903! Jak šikovní a pracovití byli naši předkové. Následovala pověst o Hátě Šeptouchovské, zde na tvrzi také žila. Na tvrz se naše skupina vydala, František nás zde vyfotil (díky, moc), podpořili jsme malým obnosem opravu věže a podepsali se do zde připraveného sešitu. Poté nás vedla modrá značka, ale brzy jsme ji opustili. Lesní cestou jsme došli na silnici, která nás dovedla do obce Sechov, kde se všichni občerstvili. Celá naše skupina pokračovala po silnici, lesem i polem do vísky Bohumilice. Odtud už to byl jen kilometr na Šeptouchov – lesopark v Ledči, přes který jsme sešli na autobusové nádraží. Tam jsme se rozešli, abychom se zase sešli u autobusu, kterým jsme odjeli domů. Za teplého slunečného počasí jsme ušli 10 km.

Květa Pidimová

Úterý – 19. 8. 2025

Velká a Malá Losenice

Ve Velké Losenici jsme nejprve zašli k domu rodiny Havlíčkovy a pak ke smírčímu kříži s vytesanou šavlí. Po vyslechnutí krátké pověsti jsme si prohlédli okolí kostela sv. Jakuba Staršího, okolní sochy, Lurdskou jeskyni a kostnici s informační tabulí. Od žluté značky jsme odbočili vlevo a kráčeli po silničce lesíkem, potkali Losenický potok s PP Mlýnský potok a Uhlířky a v lese našli i nějaké houby. Ve Vepřové u kaple Nejsvětější Trojice následoval odpočinek se svačinou a společné focení. Polní cesta a silnice nás dovedly k lesu k PP Branty, ale louka s odkvetlými květinami byla posečená a sušilo se seno, takže příště sem přijdeme už v červnu, abychom stihli kvetoucí orchideje a jiné rostliny. Odměnily nás aspoň sladké ostružiny, které tu uzrály na kraji lesíka. Další polní stezka s krásnými výhledy mířila do Malé Losenice, kde jsme viděli pěknou kapli Nanebevzetí P. Marie a v příjemném stínu poseděli před příjezdem autobusu. Stihla jsem přečíst i pověst o tom, jak vznikl název Losenice. Na přibyslavském vlakovém nádraží se většina turistek odebrala na vlak a ostatní se rozloučili na náměstí. Celá naše turistická jedenáctka byla spokojena s teplým letním počasím i trasou dlouhou 9 km.

Alena Hladká

Sobota - 16. 8. 2025

18. Lipské putování

Naši turisté přijeli do Lípy místo vlakem,  autobusovou náhradní dopravou. Start pochodu byl u budovy Na Růžku, kde byly připraveny pěší trasy 7, 8, 9, 10, 14 a 18 km a cyklotrasy 15, 30, 60, 80 km. Většina nás si vybrala 9 km trasu, Zdeněk s Františkem se vydali na 14 km trasu. Vznikla parta děvčat, která s popisy tras vyšla směr Suchá – Okrouhlička, přešla brod přes Žabinec, u Hubertky byla kontrola s razítkem a vodou. Po krátkém odpočinku se pokračovalo do Okrouhličky k Šejdorfskému mlýnu. Zde také kontrola s razítky a vodou. Dále po silnici do Lípy, cíle pochodu, kde jsme všichni obrdrželi Pamětní listy a suvenýry. Bylo připraveno různé  občerstvení. Značení tras a průběžná  upozornění byla perfektní, velké díky patří organizátorce Martě Vencovské. V cíli ještě byla možnost soutěžit ve znalosti přírody. Zúčastnilo se 12 našich pěších turistů a 3 cykloturisté. Františkovi děkuji za fota a všem za účast.

Jarka Kohoutová

Sobota - 16. 8. 2025

18. Lipské putování

Tento pochod by se klidně mohl jmenovat " Krajem rybníků a rybníčků", protože ty nás provázeli od startu do cíle. Po prezentaci se nás na společné focení dostavilo jedenáct, potom se k nám ještě připojila Věrka D. kterou dovezla autem Jana J. Tři naši cyklisté vyrazili na cyklotrasu, my "pěšáci" jsme se vydali směrem na Petrkov, prošli kolem sochy sv. Floriána a potom jsme už odbočili doprava kolem místního rybníčku ven z obce. Protože dva pánové z naši supiny se rozhodli jít delší trasu, hned za obci jsme se rozdělili. Překonali jsme trochu krkolomný brod přes potok Žabinec. U rybníku Hubertka, kde byla kontrola s občerstvením jsme se zastavili u Kapličky sv. Huberta, která tady je od r. 2022. Kratší trasa pokračovala přes Okrouhličku do cíle, delší trasa přes Skřivánek do Studénky. Tady jsme minuli "westernový saloon", prošli Studénkou a kolem řady více či méně zelených a zarostlých rybníčků došli až k rybníku Račák, kde byla samokontrola s občerstvením. To bylo milé překvapení, protože všechny nápoje byly krásně studené a v ceně startovného. Tady jsme potkali další dva naše členy, čímž se náš celkový počet upravil na patnáct. Potom jsme pokračovali do Okrouhličky, kde u Šejdorfského mlýnu byla další samokontrola s možností občerstvit se. Odtud jsme pokračovali po silnici kolem fotovoltaické elektrárny u které je Ločarův kámen, viditelný oproti minulosti už ze silnice. V cíli jsme se opět všichni sešli, obdrželi diplom, tradiční botu a další upomínkové předměty. Mohli jsme se taky zúčastnit vědomostní soutěže a za úspěšné absolvování obdržet opět nějaké sladkosti. Potom jsme usedli ke stolům a občerstvili se, každý podle své chuti. Bohužel pořadatele zlobila elektrika a tak někteří jsme se nedočkali svých vytoužených lívanců, kávy, nebo zmrzliny. Celkem nás bylo patnáct, ušli jsme devět nebo čtrnáct kilometrů, počasí bylo nádherné a tak myslím, že byli všichni spokojeni.

František Pithart

Středa - 13. 8. 2025

Do Zborné 

Dnešní vycházka začala ve Štokách. Tady jsme se napojili na MTZ a ta nás zavedla až do Zborné. Cesta vedla stále lesem, procházeli jsme tunelem pod dálnicí. Odpočinuli jsme si pod Šacberkem a podél chatek jsme došli na zastávku U lyžaře. Bylo vedro, ale les k nám byl milosrdný. Sešlo se nás 14 turistů a ušli jsme 12 km.

Milena Beránková

Úterý - 12. 8. 2025

Kolem Jimramova

Vlakem s přestupem ve Žďáře nad Sázavou a pak autobusem z Nového Města na Moravě jsme dojeli do Jimramova v počtu 14 účastníků. Při prohlídce městyse nás však opustili pánové Milan a Jindra, takže jsme měli dámský výlet. V Jimramově jsme si prohlédly bývalý klášter Christianeum, sochu Broučka, rodný dům Jana Karafiáta, hrobku rodiny Belcredi.  Evangelický kostel jsme minuly, ale v katolickém nám průvodce podal výklad o historii i opravách. Podél zámku a parku Bludník jsme se dostaly k rodnému domku bratří Mrštíků nad soutokem Fryšávky a Svratky. Opět náměstím Karafiáta jsme se pak vydaly po žluté značce a u Benátského mostu přes řeku Svratku byl vidět hraniční kámen mezi Čechami a Moravou. Ochladily jsme se v údolí Trhonického potoka a také posvačily při předčítání pověsti o Jimramovském zlatém zámku. Kolem Trhonického mlýna a pily jsme přišly do obce Trhonice a tam se naše trasa stočila do polí a lesa ke Smutné skále (638 m). Pak už se jen sestupovalo ke studánce „V Hoře (Ruské)“ a stále dolů k silnici a zpět do Jimramova. Některé turistky navštívily Síň rodáků, nakoupily si kalendář nebo si jen prohlédly muzeum. Nezapomněly jsme na „sladkou tečku“ v místní kavárně a poseděly ve stínu slunečníků na venkovní zahrádce. Autobus nás dopravil do Nového Města, kde jsme se přivítali s našimi muži, a přímý vlak nás odvezl domů. Krásné teplé počasí a cesta dlouhá 7 km (u mužů to bylo víc) všechny potěšily.

Alena Hladká

Sobota - 9. 8. 2025   

Z Lipnice do Okrouhlice

Sobotní ráno jsme se v počtu 24 turistů vydali autobusem z Havlíčkova Brodu do města Lipnice. Městem je Lipnice od roku 2019 a přestože je zde nejvíce známý středověký hrad Lipnice, my jsme si šli obejít jiná zajímavá místa. Po ŽTZ, kolem pomníku Jaroslava Haška a kolem zdi hřbitova kde je pochován, jsme vystoupali na vyhlídkové místo. Zde jsme se 600 m. n. m. nejen kochali krásným výhledem na hrad a podhradí, ale také jsme si zatočením kliky Poesiomatu mohli vyslechnout některé namluvené historky a pověsti známých osobností. Poblíž vyhlídky se nachází také kaplička sv. Antonína a zřícenina Bílé věže - původní strážní věže opevnění. Sešli jsme zpět ke hřbitovu a dál uličkami a průchodem původní západní brány jsme se ocitli před kostelem sv. Víta na náměstí. Měli jsme štěstí, byl otevřený. Kousek od kostela jsme se zašli podívat na zdejší raritu - ubytování Trafajda. Cestičkou pod hradem a kolem rodného domku J. Haška jsme postupně sestupovali od hradu dále a pokračovali krásnou krajinou po MTZ a potom NS Jana Zrzavého do obce Broumova Lhota. Zde jsme odbočili na ŽTZ a po ní došli k Ředkovskému rybníku a odtud jsme se opět napojili na NS J. Zrzavého. Pokračovali jsme lesem kolem lesní studánky, podél pole a dál po úzké silnici přes Babice a Babickou lávku do Okrouhlice na železniční stanici, kde jsme se rozloučili. Kdo měl zájem, zůstal ještě na oběd v hospodě Na Staré poště. Počasí bylo příznivé, ke konci vycházky bylo už dost teplo. Trasa 11 km, turistů 24.

Majka Rosičková a Majka Kubová

Středa – 6. 8. 2025

Svatojánské proudy

V Praze na hl. n. nás vystoupilo z vlaku 31 účastníků. Vzhledem k problémům na trati jsme se museli přesunout na Smíchov metrem. Pak už nás autobus linky 360 bezpečně dovezl do Štěchovic. První zastavení bylo u kostela sv. Jana Nepomuckého vystaveného v secesně - neorománském stylu. Další zastavení bylo na můstku přes potrubí přečerpávací vodní elektrárny, kde o této byla podána informace. Dále jsme pokračovali po naučné stezce podél Štěchovické přehrady zvané Svatojánské proudy. Po několika kilometrech jsme se zastavili v ohybu přehrady u Mravenčí skály, od které jsme shlíželi na protější skály s dnes již nepřístupnou Smetanovou vyhlídkou. V sousedství je osada Ztracenka, kde byl čas na oddech a svačinku. Pak jsme pokračovali naučnou stezkou dále, včetně průchodu dvou pěších tunelů v místě Bílých Skal. U studánky Svatojánské Proudy jsme začali stoupat se zastávkou u památníčku zemřelých místních obyvatel. Odtud byl jen kousek k cíli – hospodě U Taterů, kde jsme si všichni odpočinuli, doplnili kalorie i tekutiny. Před odjezdem z Štěchovic-Třebenic většina šla zhlédnout hráz přehrady Slapy. Za příznivého počasí jme ušli cca 12 km.

Václav Tregler  

Úterý - 5. 8. 2025

Podél Sázavy

V Ledečku v 10:00 hodin nás z vlaku vystoupilo 22 turistek a Jindra. A hned jsme se pustili na 381 metrů vysoký kopec Žákov. Po jeho zdolání jsme si odpočinuli na příjemném místě. Pokračovali jsme dál po lesní cestě, po ZTZ. Trasa vede malebnou krajinou podél řeky Sázavy. Cestu lemují vysoké skály. U Osady Poříčko jsme objevili ve skále jeskyni, dříve se tady těžilo stříbro. Sluníčko svítilo, po řece začali plout vodáci. Byl to moc hezký pohled. Naše vycházka skončila na hradě Český Šternberk. Tady jsme si dali něco dobrého a pomalu šli na vlak. Ušli jsme asi 8 km.

Milena Beránková

Sobota - 2. 8. 2025

Léto v Železných horách

V sobotu 2. srpna 2025 se uskutečnil 31. ročník turistické akce "Léto v Železných horách".  Za hezkého počasí se na trasy vydalo 330 účastníků z různých koutů nejen naší republiky. Nejvzdálenější účastník pan Nathan Odell dorazil až z Austrálie a to z města Brisbane. Nejstarší turistkou byla paní Kohoutová z Havlíčkova Brodu. Ze Sobíňova se zapsalo 126 turistů, z Havlíčkova Brodu 22, ze Ždírce nad Doubravou 20, z Chotěboře 21. Zastoupení měla města Světlá nad Sázavou, Praha, Brno, Liberec, Kutná Hora, Žďár nad Sázavou, Děčín a další. V cíli bylo opět připraveno skvělé občerstvení, pod taktovkou členů TJ Sokol Sobíňov. Děkujeme všem za účast a těšíme se na zimní pochod, který se uskuteční 7. 2. 2026. Sportu zdar!

Ondřej Starý

Středa – 30.7.2025

Z Karlova do Polničky

Přestože místo vlaků jezdí výlukové autobusy, kromě jedné turistky, k níž se bohužel nedostala informace o dřívějším odjezdu, se nás do Karlova dostalo 20. Abychom k odbočce k Velkému Dářku nemuseli po hlavní silnici, prošli jsme vesnicí, známou sklářskou výrobou, a vykročili lesní cestou k rybníku – největšímu v Kraji Vysočina. Brána na cestě Karlov Dářko, zdobená sochou sv. Huberta a na druhé straně sochou jelena, je pozůstatkem bývalé rozsáhlé jelení obory Kinských. V rybníku se vyskytuje zvláštní slizký živočich bochnatka, prý úplně neškodný, čistí vodu… ale šlápnout bych na ni nechtěla. Po naučné stezce jsme vykročili po celkem dobrodružné cestě, ale všichni překonali překážky, které na nás příroda nastražila. Na fotkách najdete motýla batolce na starčeku, veliké žluté květy omanu i tu bochnatku. Vycházku jsme zakončili občerstvením ve „vagónu“ v Polničce, areálu určeném hlavně pro rodiny s dětmi. Františkovi děkuju za krásné fotky.

Věra Melicharová

Úterý - 29. 7. 2025

Ze Stružince kolem Januše

Ráno vypadalo na déšť, ale počasí se umoudřilo a bylo příjemně celou vycházku. Dojeli jsme vlakem do Stružince a vydali jsme se do obce, zastavili se u zvoničky z 19. stol. a pěti památných malolistých líp. Vyšli jsme po pevné cestě k lesu, kde byly chatičky a zajímavá Boží muka. Pokračovali jsme k rybníku Januš, na žluté turistické značce. Obdivovali jsme různé dřevěné sochy u jedné z chat pod hrází rybníka. Dále přes osadu Komárov, kde kdysi žila největší česká sadistická vražedkyně Kateřina, tzv. bestie z Komárova. Za brutální vraždy čekala šlechtičnu smrt hladem. Říkalo se jí česká Čachtická paní. (Zjistila jsem dodatečně). Lesní cestou, ale skoro bez stromů jsme došli na silnici z Údav a došli k vlakové stanici Stružinec.  Našlapali jsme 6 km, zúčastnilo se čtrnáct turistek a jediný turista Zdeněk, který fotografoval.

                                                                                                                                       Jarka a Zdeněk Kohoutovi

Sobota 26. 7. 2025

Do poslední chvíle jsme se rozhodovali, zda navštívíme Dolní Moravu. Počasí bylo rozmanité, proto jsme si s Láďou nakonec nechali možnost rozhodnutí až na úplný závěr. Bohužel po dlouhé debatě jsme se rozhodli Sky bridg nakonec vynechat. Po snídani jsme naložili zavazadla do autobusu, vyfotili se před Kolibou, poděkovali Láďovi za přípravu zájezdu a vyrazili směr Bruntál. Dojeli jsme pod Uhlířský vrch, kde nejdříve vystoupili turisté na kratší trasu a později o kousek dál i na trasu delší. Společně jsme se sešli u kostela Panny Marie Pomocné, ke kterému vede čtyřřadá lipová alej z roku 1770. Odtud delší trasa pokračovala až do Bruntálu. V Bruntále už si každý individuálně prohlédl co ho zajímalo a většina navštívila místní zámek. Ve 13:30 jsme od nádraží ČD, kde parkoval autobus, odjeli směr Vysočina – do Havlíčkova Brodu. Krátká trasa nachodila cca 6 km, dlouhá cca 9 km.

Lenka Žáková

Pátek 25. 7. 2025

Pochybnosti o počasí dnešního dne způsobily, že program se tvořil až na poslední chvíli, podle aktuální předpovědi. Opět byly připraveny dvě trasy – turisté dlouhé trasy vystoupili před osadou Rejvíz na rozcestí „Pramen Opavice“ a směřovali k Velkému mechovému jezírku. Krátká trasa vyšla z parkoviště na Rejvízu. Po ŽTZ naučnou stezkou také k Velkému mechovému jezírku. Na začátku stezky nás upoutal památník místním obyvatelům padlím v 1 sv. válce z roku 1929. Rezervace začíná místem, kde je potřeba zaplatit vstupné. Po dřevěných chodnících jsme došli k Velkému mechovému jezírku. Rozloha je 1693 m2, maximální hloubka 3 m. Po krátkém odpočinku, prohlídce a společném foto jsme pokračovali dál. Lesy v okolí rejvízského rašeliniště byly v minulosti výrazně ovlivněny člověkem. Těžbou hornin, hutním a sklářským průmyslem. Nyní je zde národní přírodní rezervace, kde okolním lesům opět vládne příroda. Padlé kmeny stromů zadržují velké množství vody, čímž zmírňují dopady klimatických změn a tvoří vzácné ekosystémy. Pokračujeme po cyklostezce směr Bublavý pramen k Jestřábské louce. Cestou nás zaujaly opuštěné batůžky, po chvilce se pro ně vrací dva mladíci na kolečkových lyžích. Přicházíme na okraj Starého Rejvízu, kde ještě odbočíme navštívit tzv. Lurdskou jeskyni. V mohutném skalním pásu je v jednom výklenku umístěn obraz Panny Marie Lurdské. Tradice poutí na toto místo zanikla roku 1948. Místo bylo znovu objeveno, opraveno a zpřístupněno r. 2006. Po ČTZ směřujeme zpět do osady Rejvíz, kde je možno si odpočinout a najíst. Po příchodu turistů z dlouhé trasy odjíždíme na ubytování. Pro zpestření je ještě pro zájemce připravena prohlídka soutoku Stření, Bílé a Černé Opavy v místě Ludvíkov – Mnichov. Řeky i soutok stále nesou stopy povodní, stržené mostky, hromady kamení a naplavenin. Dnešní vycházka se opět vydařila. Díky organizátorům jsme si i poslední den pobytu užili krásné přírody Jeseníků. Dlouhá trasa 18 lidí – 12 - 14 km; krátká trasa 28 lidí – 11 km.

Josef a Marie Topolovských

Čtvrtek 24. 7. 2025

Společně jsme dojeli na zastávku Zlaté Hory poutní kostel. Zde jsme všichni vystoupili a šli po ŽTZ k poutnímu místu Panna Marie Pomocná – Maria hilf. Po prohlídce jsme pokračovali po MTZ na zříceninu hradu Edelštejn. Po sestupu náročným terénem k rozcestníku „Hadí Louky“ krátká trasa odbočila po ŽTZ do Zlatokopeckého skanzenu k prohlídce Hornické osady a Zlatorudných Mlýnů. Dlouhá trasa pokračovala po MTZ do centra města Zlaté Hory. Na okraji města je rozsáhlá budova „dětské léčebny“ Edel (soukromé plicní sanatorium). Poté došli turisté dlouhé trasy do IC. Tam se část rozhodla jít na prohlídku města (muzeum, radnice, kostel) Ostatní šli do skanzenu, tak aby mohli absolvovat jeho prohlídku. Všichni jsme se sešli v Zlatokopeckém srubu ve skanzenu, kde byla možnost občerstvení a nákupu suvenýrů. Počasí nám přálo.  Krátká trasa 11 km, dlouhá trasa 13 km. Po výborné večeři jsme ještě pokračovali ve vinárně, kde pro nás byl připravený společenský večer s hudbou a tancem. Všichni jsme si ho skvěle užili.

Jindra a Jarka Roseckých, Libuše Musilová, Bohumír Kovanda

Středa 23. 7. 2025

Pátý den našeho pobytu ve Vrbně pod Pradědem začínáme ve Městě Krnov. Opět se rozdělíme na dvě skupiny – dlouhá a krátká trasa. Dlouhá trasa jde po ZTZ na náměstí, kde si prohlédneme kostel sv. Martina a okolní budovy včetně IC. Dále pokračujeme okolo synagogy, postavené v novorománském stylu v letech 1870-1872. Po prohlídce města vystoupáme po 219 schodech k poutnímu místu Cvilín. Zde se nachází kostel Povýšení svatého Kříže – perla Slezka s křížovou cestou a rozhlednou. Dlouhá trasa dále pokračuje po ZTZ ke zřícenině hradu Šelenburk ze 13. století. Tady si dáváme občerstvení s odpočinkem. Naším posledním zastavením je Kudlichova rozhledna u obce Úvalno, která byla v roce 2018 vyhlášena vesnicí roku. Zde jsme počkali na autobus s druhou skupinou. Krátká trasa šla také po ZTZ na poutní místo Cvilín, které si prohlédla a poslechla poutavé vyprávění. Od křížové cesty jsme se vydali k rozhledně, ze které byly výhledy do všech stran. U rozhledny jsme si ještě udělali společnou fotografii. Zpět po ZTZ jsme se vrátili do Krnova. Navštívili jsme opravenou synagogu a postupně si prohlédli další zajímavosti ve městě. Děkujeme za hezké trasy připravené na tento den. Dlouhá trasa v počtu 17 turistů ušla 15 km, krátká trasa v počtu 31 turistů – 10 km.

Dana Petrová, Květa Průšová, Ludmila Černá

Úterý 22. 7. 2025

Hraniční vrch – Liptaň – Dívčí Hrad

Po deštivé noci jsme se probudili do slunečného rána a po dobré snídani vyjeli autobusem směr Albrechtice. Za městem nám autobus zastavil a my společně vystoupali 800m na Hraniční vrch (527 m.n.m), kde stála krásná dvouvěžová rozhledna. Byla to 25 metrů vysoká železná konstrukce, která měla dvě vyhlídkové plochy spojené kovovou lávkou. Z Hraničního vrchu jsme sešli na rozcestí U kapličky a odtud všichni, každý svým tempem, pokračovali po MTZ. Součástí této 6,5 km dlouhé trasy bylo několik zastavení naučné stezky s pohádkou ke Krtečkově studánce. Cesta lesem nás vyvedla na louku s krásným výhledem na obec Liptaň. Stačilo přejít přes louku, kolem Bludného balvanu a přes trať úzkokolejku a už jsme přicházeli na kraj obce Liptaň, kde stál novogotický kostel Panny Marie z červených pálených cihel. V obci končila kratší trasa turistů, kteří autobusem přejeli do obce Dívčí Hrad. Turisté delší trasy se po občerstvení vydali dál po MTZ. Vystoupali jsme do strmého kopce, kde stála dřevěná rozhledna Strážnice a odtud jsme se snažili zarostlou neznačenou cestou sejít opět na MTZ. Díky Milanově navigaci se nám to podařilo a my pokračovali k obci Pitárné. Odtud jsme po ZTZ kolem luk a rybníku došli zdárně do obce Dívčí Hrad, kde byl stejnojmenný zámek, který nebyl přístupný, neboť prochází rekonstrukcí. Hlavně, že v obci na nás čekal autobus s partou našich turistů a my se mohli vrátit do Vrbna pod Pradědem. Delší trasa 17 km, kratší trasa 10 km.

Majka Rosičková, Líba Ertner, Ilona Poláčková

Pondělí 21. 7. 2025

Dnes ráno při snídani jsme se dozvěděli příjemnou zprávu o změně krátké vycházky, která bude začínat v Karlově Studánce. Tam jsme dojeli autobusem společně s dlouhou trasou. Vystoupili jsme u hotelu Hubertus. Společně jsme došli k vodopádům, vyfotili se a po dohodě s vedoucí Jaruškou se domluvili na individuální prohlídku Karlovy Studánky s tím, že se sejdeme v 11:00 hodin u rozcestníku značek. Odtud jsme vyšli po MTZ na parkoviště Hvězda a dále pokračovali po této značce směr Ludvíkov. Po cestě na vyhlídce nad Ludvíkovem jsme posvačili a obdivovali krásné výhledy na Praděd a Ludvíkov. Po odpočinku jsme pokračovali do Ludvíkova. Šlo nás celkem 26 turistů, ušli jsme 13 km. Vycházku jsme ukončili dobrou zmrzlinou na parkovišti u Koliby. Turisté dlouhé trasy vystoupili na Ovčárně. Jejich trasa vedla přes Vysoké hole ve výšce 1491 m, stále po ČTZ na Jelení studánku. Dále pokračovali na chatu Alfrédka, kde se těšili na občerstvení, ale marně, chata byla zavřená, tak posvačili z vlastních zásob. Z Alfrédky jejich trasa vedla do Staré Vsi, kam pro ně přijel autobus. Na zpáteční cestě se zastavili  na občerstvení v Karlově Studánce. Po 16 ti kilometrech spokojeně odjeli do Ludvíkova. Dlouhou trasu šlo 17 turistů. Celodenní výlet provázelo teplé slunečné počasí.

Jana Adamová, Jana Píšová, Majka Sedláková

Neděle 20. 7. 2025

Trasa: Ovčárna-Praděd-Švýcárna-sedlo Vidly-obec Vidly

Ráno po dobré snídani jsme za pěkného počasí vyjeli na Ovčárnu. Dále jsme pokračovali na Praděd – společné foto, občerstvení a dále cesta na Švýcárnu. Zde jsme se rozdělili. Krátká trasa vedla na sedlo Vidly kamenitým úvozem, kde na nás čekal autobus. Na parkovišti byla zajímavý Videlský kříž, který byl obnoven v roce 1965. Na něm nás zaujal nápis:“Poutníče, zastav zde své kroky a rozděl se o skývu chleba se svým přítelem.“ Ze sedla Vidly jsme jeli do obce Vidly, kde končila dlouhá trasa. Její účastníci měli za sebou velmi náročnou trasu podél řečiště Střední Opavy, viděli mnoho krásných vodopádů, balvanů a tůní. Byl to krásný a náročný den. Krátká trasa 12 km, dlouhá 14 km.

Lída Palánová, Jana Jirásková

JESENÍKY – penzion Koliba   19. – 26. 7. 2025

Sobota 19. 7. 2025

Dneškem zahajujeme týdenní pobyt v Jeseníkách. V sedm hodin jsme vyjeli z Havlíčkova Brodu směr Hlinsko a Moravská Třebová, kde byla krátká přestávka. Dál jsme pokračovali přes Mohelnici a Šumperk do Hraběšic. Všichni vystoupili z autobusu a stoupali na Kamenný vrch (964 m.n.m.). Na rozcestí Nad Kamencem se skupina rozdělila na dlouhou a krátkou trasu. Turisté dlouhé trasy vystoupali na Kamenný vrch a obdivovali pěkné výhledy, odvážnější vylezli na mírně poškozenou rozhlednu. Občerstvili jsme se z vlastních zásob a jako dezert byly vlastnoručně nasbírané borůvky. Toutéž cestou jsme sestoupili k rozcestníku Nad Kamencem a sešli k motorestu Skřítek. Krátká trasa vedla také ke Skřítku. Cestou jsme ještě potkali skálu Krtinec, odkud byl také hezký rozhled. Délka krátké trasy byla 9 km, dlouhé 13 km. Po odpočinku a svačině jsme odjeli naším autobusem a ubytovali jsme se ve Vrbně pod Pradědem v penzionu Koliba.

Milena Košetická, Míla Landová, Alena Hladká, Věra Melicharová, Věra Nováková

Sobota - 19. 7. 2025

Přes Stvořidla

Ráno se sešlo na nádraží 9 turistů. Vyjeli jsme vláčkem směr Okrouhlice, kde přistoupili další 4 turisté. Pokračovali jsme lokálkou dále do Smrčné, kde jsme vystoupili. Po úvodním slovu a fotografování vyrážíme na cestu s obavami po pátečním dešti. Cesta ale byla dobrá, tak jsme pomalu došli na Stvořidla. Cestou jsme si trhali maliny. Na Stvořidlech se osvěžujeme pivkem a pokračujeme dál do Ledče. Tam se rozcházíme. Někdo jde na oběd a jiný do cukrárny. Potom společně odjíždíme domů. Nezmokli jsme a ušli jsme asi 10 km.

Míla Špačková

Středa - 16. 7. 2025

K soutoku Labe s Doubravou

Do Starého Kolína, odkud jsme vyráželi, jsme se dostali před desátou. Na nádraží jsme se dověděli něco málo o Starém Kolíně a v počtu 27 se vydali k Labi. V lesích tu roste hojně medvědího česneku, ale ten už má v tuto dobu po sezóně. Na levém břehu Labe naproti obci Veletov byla vybudována nová loděnice – tu starou odnesla velká voda. Místní vodáci se pravidelně účastní závodů pramic. A jsou úspěšní. Šli jsme proti proudu k obrovskému veletovskému jezu, po lávce přešli náhon, kterému dole v obci říkají Černá struha. Tenhle kraj dobře znám, bydlela jsem v Polabí 38 let, takže přiznávám, že jako správný domorodec nevím, že jdeme po žluté… Ani o zelené v Záboří nemám páru. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Lužním lesem kráčíme k soutoku, Labe je široké a líné, jen zprava nás začíná strašit bouřka. Doubrava je proti němu maličká, pod žlutými stulíky po asi 70 km od pramene klidně splývá s větším tokem. Do Záboří vcházíme s deštěm a vyprovázíme pár turistů, kteří se rozhodli využít první spoj, k nádraží. Poněkud aprílové počasí nás střídavě zalévá sluncem či drobným deštěm, ale my pokračujeme k místnímu kostelu sv. Prokopa. Tvrz, ke které patřil, dávno zanikla… Vstupní portál patří k nejvýznamnějším románským stavebním památkám v ČR. (Jeho sádrová kopie je v Lapidáriu Národního muzea.) Za kostelem se nachází dřevěná zvonice, v parčíku Mariánský sloup a u kostela kaplička s panenkou Marií. V místní restauraci bylo překvapivě otevřeno, takže turisté využili jejích služeb. Já jsem vyběhla po zelené, která sice nevedla k nádraží, ale zato jsme si mohli obejmout památný strom – obrovský starý dub. Odtud jsme už neriskovali vzdálenější nádraží v Týnci a vrátili se do Záboří. Na krytém nástupišti jsme byli chráněni před bouřkou s pořádným lijákem.

Děkuju Františkovi za krásné fotky...

Věra Melicharová

Úterý – 15. 7. 2025

Do Kejžlice

Do Dolního Města nás přijelo autobusem 20 turistů. Přivítala nás paní Chladová z Obecního úřadu. Informovala nás o dění v obci, která získala 1. místo ”Vesnice kraje Vysočina na  rok 2025”. Potom nám Zdeněk K. nabídl pohoštění, slaví narozeniny. Poté jsme vyšli na naši vycházku. První zastávka byla ve vesnici Křepiny, kde mají zvláštní stavbu kapličky. Následovala obec Bystrá, potom Řečice, tady jsme navštívili kostel svatého Jiří, byl otevřený, tak jsme si  mohli kostel prohlédnou i zevnitř. V Řečici byl čas na svačinu a krátký odpočinek, a také společné foto. Odtud po ZTZ to bylo 3 km do Kejžlice. Cíl naší trasy. Zde byla zamluvená restaurace. Někdo si dal oběd, někdo něco k pití. Ve 13. hodin jsme odjeli do Světlé nad Sázavou a tady byl přestup na vlak, nebo jiný autobus do Havlíčkova Brodu. Dnešní vycházka vedla po silnici a polní cestě, byla dlouhá 8 km. Po levé straně byl v dohledu stále hrad Lipnice.

Majka Sedláková, Jana Píšová 

Sobota – 12. 9. 2025

Prameny řek - Pramen Sázavy

Tentokrát jsme měli štěstí - přestup z vlaku do autobusu jsme stihli. Autobusem jsme dojeli až do Herálce, kde na nás už čekal Lumír. Tím se náš počet uzavřel na čísle 32. Neznačenou cestou, hezkou aleji jsme kolem usedlosti Mariánská Huť došli až k cíli této vycházky kterým byl pramen Sázavy. Tady jsme se společně vyfotili a obdrželi od Lenky razítka do záznamníků. Lumír se potom s námi rozloučil a vydal se na Devět skal. My jsme se posilnili z vlastních zásob a pokračovali dál až do Škrdlovic. Tady jsme se rozdělili, někdo odjel autobusem do Ždírce n. D. na dřívější vlak, ostatní jsme šli na oběd do místní restaurace. Další turistky využili příležitost a došli se podívat až k Velkému Dářku. Po obědě jsme si ještě prošli Škrdlovice. U sousoší Hrochů od M. Olšiaka jsme se vyfotili a krátce navštívili místní sklářskou dílnu. Poblíž je taky socha sv. Floriána. Kdo měl chuť, stihl si ještě dát zmrzlinu. U autobusové zastávky se nachází Kaple sv. Cyrila a Metoděje a před ní sochy těchto světců a sv. Václava. Prohlídkou těchto objektů jsme si zkrátili čas čekání na autobus. Autobusem jsme trošku divokou jízdou dojeli do Žďáru n. S. kde jsme "s odřenýma ušima " stihli vlak. Takže vše dobře dopadlo, počasí bylo akorát na turistiku a ušli jsme jedenáct kilometrů.

František Pithart

Středa - 9. 7. 2025

Za výhledy z Kunětické Hory

Tuto vycházku měla původně vést Radka, která ji z vážných rodinných důvodů nemohla uskutečnit. Na požádaní jsme se ji pokusili zastoupit Milan a já. Z Havlíčkova Brodu jsme dojeli až na zastávku Pardubice - centrum a zde přestoupili na vlak do stanice Stéblová - obec. Po zahájení a pohoštění od Ládi, který oslavil kulatiny jsme si ještě udělali krátkou odbočku z trasy. Navštívili jsme pomník železničního neštěstí v roce 1960 při kterém zahynulo 118 lidí. Potom už jsme prošli kolem motorestu U Rohatýho Kola podél kanálu Velká strouha a dál polní cestou až na NS Srch kde jsme se na několika zastaveních poučili o skladbě místního lesa, rostlinstvu, zvířatech a hmyzu v této lokalitě. Ze stezky jsme odbočili vlevo a podél teplovodu z elektrárny Opatovice jsme došli až na ŽTZ. Po ni jsme šli Kunětickým lesem až pod Kunětickou Horu. Společně jsme došli až na první vyhlídku u historické studny, kde je taky umístěn poesiomat. Láďa ho vyzkoušel, pokochali jsme se výhledy a společně se vyfotili. Došli jsme na hradní nádvoří a tady jsme se rozdělili. Kdo chtěl, šel na prohlídkový okruh na věž, někteří šli na další vyhlídky kolem hradu a někdo na oběd do restaurace. Tady jsme se postupně opět všichni sešli a po obědě a vzájemné dohodě opět rozešli. Čtyři turistky tady počkali na autobus, většina se rozhodla jít pěšky do Pardubic. Šli jsme kolem perníkové chaloupky a tady jsme byli zklamaní. Celý objekt je oplocený, vstup po telefonické rezervaci v určitých intervalech, ceny vysoké. Dokonce i vstup na infocentrum v areálu je zpoplatněn 50 Kč. Takže jsme vše odmítli a pokračovali dál přes Ráby kolem Labe, které jsme překonali po mostě nad zdymadlem. Tady jsme viděli přítok Chrudimky, navštívili jsme zámek a pokračovali dál k divadlu. Tady jsme se opět rozdělili, někdo šel městem na hlavní nádraží a někdo opět na zastávku Pardubice centrum. Z této zastávky vyjíždí vlak přímo do Havlíčkova Brodu. Celkově nás bylo čtrnáct, počasí nám přálo, ušli jsme osm, nebo šestnáct kilometrů. Myslím, že byli všichni spokojeni.

František Pithart  

Úterý - 8. 7. 2025   

Krásná Hora - Mozolov

Za deštivého rána jsme vyjeli autobusem z havlíčkobrodského nádraží směr Mozolov, ale vystoupili jsme o zastávku dál, ve vsi Svitálka. Vydali jsme se po zpevněné cestě NS Jana Zrzavého a pak po odbočení vpravo pokračovali do Vitonína a dál po ZTZ do Volichova. Zde jsme si obešli zdejší usedlosti se spoustou zajímavých míst a pokochali se výhledem na hrad Lipnice o okolí. Lesní cestou kolem samoty U Šmerdů a poté širokou cestou mezi obilím jsme sešli na úzkou silnici vedoucí z Ředkovce do Babic. Po mostě přes řeku Sázavu nás dál vedla ZTZ až do nedaleké Okrouhlice, kde si v místní restauraci všichni dali chutný oběd a mohli se vrátit vlakem do Havlíčkova Brodu. Spokojeni jsme byli nejen s obědem, ale i s počasím, které se cestou umoudřilo a těch pár kapek na začátku a konci vycházky nám vůbec nevadilo. Účastnilo se 9 turistů, 9 km vycházky, kterou vedly Majka Kubová a Jana Bartoňová.

Majka Rosičková

Sobota - 5. 7. 2025

15. Kamenské aleje

Dnešní vycházka byla bez určeného vedoucího a už na nádraží mi táto úloha byla " dobrovolně " přisouzená. Vlakem nás odjelo čtrnáct turistů a v cílové stanici už na nás čekala Lenka na kole. Zdárně jsme překonali most přes Zlatý potok, který je v rekonstrukci a došli až na start, kde na nás čekali další dva naši členové. Takže jsme se v počtu sedmnácti zaregistrovali, společně vyfotili a vyrazili na trasu. Už tradičně, po odsouhlasení pořadatelem, jsme si zvolili vlastní trasu - Nové Dvory, Věžnice, kamenný most U Lutriána, Kamenná, Žižkův Kopec. V Nových Dvorech jsme se na tradičním místě občerstvili a za obcí u kapličky bez jména jsme se opět vyfotili. Ve Věžnicích jsme prošli kolem obecních rybníků, podél Šlapanky, za obci nás zaujala Klabonošova Kaplička s mohutným smírčím křížem. Tady už jsme potkávali skupinky protijdoucích turistů. Přímo u Lutriána na soutoku Zlatého Potoka a Šlapanky jsme se pozdravili a chvilku poseděli s kamarády z Jihlavy. Někteří naši turisté, jako správní " Broďáci " neprošli po mostě ale přebrodili se vodou. Dál jsme pokračovali kolem pomníku koně, obory s daňky a Kaple sv. Jana Nepomuckého až do cíle. Tady už nás čekali další dva naši turisté. Takže celkem nás bylo devatenáct a ušli jsme jedenáct kilometrů. Celkový počet účastníků byl 164 plus pět psů. Následovalo občerstvení - klobásy, ryby, káva se zákuskem, pivo nebo limonáda. Přitom jsme už poslouchali a odměnili potleskem hezké country písničky místního kytaristy. Děkuji Aleně, že se taky " dobrovolně " ujala focení. Počasí bylo krásné takže myslím, že byli všichni spokojeni.

František Pithart

Středa - 2. 7. 2025

Do Chrasti u Chrudimi

Z Havlíčkova Brodu jsme jeli vlakem a ve Vrbatově Kostelci vystoupilo 22 turistů. Zde jsme se seznámili s plánem vycházky a popřáli vedoucímu vycházky ke kulatým narozeninám. Z Vrbatova Kostelce jsme šli po MTZ podle potoka Žejbro, který jsme dvakrát přešli po lávce. Došli jsme do vesnice Podskála s kostelem sv. Jana Křtitele a bývalými lázněmi a hospodou.  Zde nám Alena nabídla něco na zub, měla narozeniny a narodila se jí druhá vnučka. Na hrázi Horeckého rybníka v altánu jsme posvačili. Další vesnicí kam jsme došli, byly Podlažice, kde jsme se zastavili u kostela sv. Markéty a společně se vyfotili. Pokračovali jsme okolo přírodního divadla do Chrasti. Zde jsme se občerstvili v hostinci „Na kopečku“ i v cukrárně „U Konvalinků“. 2 turistky stihly i prohlídku muzea na zámku. Na vlakovou stanici jsme z náměstí dojeli autobusem. Františkovi děkujeme za foto. Ušli jsme v horkém letním počasí 8 km.                               

Jarka a Jindra Roseckých

Úterý – 1.7.2025

Do Štoků

Je vedro, už kolikátý den. Dojely jsme do Okrouhličky a odtud kolem Šejdorfského mlýna přes lávku na potůčku, podél Račího rybníka jsme pokračovaly do Studénky. Tady jsme se na chvíli zastavily na kávu. Prošly jsme vesničkou a mezi chatama po nové cestě došly na Vysočinu a odbočily na polní cestu do Štoků. Sluníčko pálilo, ale foukal mírný vítr, tak jsme to zvládly bez úhony. Sešlo se nás 9 turistek, ušly jsme asi 7 km.   

Milena Beránková

Sobota – 28.6.2025

Celodenní výlet vlakem – Karlštejn, lomy Velká a Malá Amerika                                                          

Ranním vlakem odjíždíme směr Praha, kdy se k nám během cesty vlaku postupně přidávají další účastníci naší vycházky. V Praze přestupujeme na vlak do obce Karlštejn. Odtud se po úvodních informacích, v počtu 25 účastníků, vydáváme na předem určenou trasu. Nejdříve překračujeme řeku Berounku a po ŽTZ začínáme stoupat ke hradu Karlštejn. Během cesty ke hradu se obdivujeme krásné výhledy na hrad a stánky na chodnících podél silnice. Cestou jsme se dostali až na nádvoří hradu, čehož jsme využili ke krásné panoramatické okolní prohlídce. Odtud už naše trasa pokračovala po ČTZ na rozcestí k dubu Sedmi bratří, kde se nám naskytla možnost se občerstvit. Poté jsme se po MTZ dostali do obce Mořina, kde v místní restauraci následoval odpočinek na oběd. Po odpočinku jsme se  po ŽTZ vydali do kopce, nejvyššího bodu naší vycházky, na první vyhlídku do zatopeného lomu Velká Amerika. Stále po ŽTZ jsme obdivovali krásné výhledy jak na lom, tak do okolní krajiny. Dále jsme navštívili pomník politickým vězňům, který se nachází už v blízkosti už lomu Mexiko. Nejdříve následoval pohled do lomu, uskutečněné foto a poté další lom - Malá Amerika. Od lomu jsme stále pokračovali po ŽTZ a dále po ČTZ ke Karlově studánce a dále na rozcestí Kubrychtova bouda, odkud jsme po MTZ došli do cíle dnešní vycházky do obce Srbsko, kde následoval odpočinek s občerstvením a odjezd zpět domů. Výlet se nám všem moc líbil, ke všemu dobrému nám přálo počasí, každý si ho užil dle svého. Celkem jsme nachodili s odbočkami 16 km. Co na závěr? Že za jeden den jsme zvládli výlet do Severní Ameriky, přes Mexiko do Jižní Ameriky a zpět do Srbska.

Ladislav Rasocha

Středa – 25. 6. 2025

Mlýny podél Vrchlice

Středeční ráno slibovalo pěkné počasí, a tak naši turisté odjeli vlakem na vycházku podél řeky Vrchlice. V Malešově, kde naše vycházka začínala, nás vystoupilo 32. Seznámili jsme se s trasou a vydali se Malešovem, abychom se napojili na ČTZ, která nás měla dovézt až do cíle. Nejprve cesta vedla loukami s krásnými výhledy do krajiny a po té lesem, až nás dovedla k Velkému rybníku. Zde jsme se vyfotili, odpočinuli. Byli zde i školáci, kteří využili teplé počasí ke koupání. Pokračovali jsme k Vrchlickým vodopádům, a pak již objevovali první mlýny. Pozůstatky mlýna Šimákov, mlýna Cimburk, Spálený mlýn a mlýn Denemark. Tunel pro náhon nás dovedl k poslednímu Vrbatovu mlýnu. Jako jediný je využívaný, sídlí v něm několik firem. Stále jsme pokračovali podél Vrchlice a blížili se ke Kutné Hoře. V pískovcové skále jsme objevili vytesaný reliéf Jaroslava Vrchlického, v kopci se objevil chrám sv. Barbory, Jezuitské koleje a přilehlé zahrady. V Kutné Hoře si již každý udělal svůj program. Ušli jsme 11 km.

Marie Beránková, Marie Domkářová

Úterý – 24.6.2025

Maleč zámek – Libice nad Doubravou

Na vycházku se vyjíždělo z HB do Chotěboře, kde jsme si na v nádražní budově prohlédli návrhy obalů na cukrovinky a jiné potraviny od F. L. Riegra, který se v budově narodil, a velice se s nimi proslavil nejen u nás, ale i v zahraničí. Potom jsme nasedli na autobus směrem k Malči. Vystoupili jsme na rozcestí na Bezlejov a šli alejí asi 1,5 km do Malče na zámek. Tam na nás již čekal pan Macháček, který je potomkem F. L. Riegra. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a postupně jsme si prohlédli zámek, který je po rekonstrukci opět od r. 2018 otevřen pro veřejnost. Prohlídka je zaměřená hlavně na významné osobnosti našich dějin, a to na F. L. Riegra a F. Palackého. Po prohlídce jsme se vydali úvozem kolem Hradiště na křižovatku u Libice nad Doubravou, odkud jsme jeli zpět do Chotěboře a dále do HB. Vycházka se líbila. Bylo nás 33 a ušli jsme 8 km. 

Dana Broncová

Středa - 18.6. 2025

Z Vepříkova do Kámene

Na startu vycházky ve Vepříkově se sešlo 18 turistek a turistů. V altánu před místí hospodou jsme pogratulovali Milanovi a Květě k svátku a za odměnu jsme okusili sladkosti. Františka jsem požádal o pořízení fotodokumentace z vycházky a hned jsme začali společnou fotkou u symbolu Vepříkova, stojícího před stodolou krásných krámů. Prošli jsme částí Vepříkova a kolem hasičského a discgolfového hřiště jsme pokračovali polní cestou otevřeným terénem. Před námi se rozprostírá PR Havranka, kdysi zde býval rybník, dnes jeho plochu pokrývají mokřady a od loňského roku se zde pasou poníci a ovce. Překročili jsme Sázavku a po chvíli již stojíme u Sedletínského menhiru, který zde stojí od roku 2002 a je téměř čtyři metry vysoký. Stále mírně stoupáme polními cestami, na okraji Sedletína potkáváme pasoucí se koně v ohradě. V centru Sedletína v přístřešku si chvíli odpočineme a posvačíme a takto posilněni jdeme za humny Veselé až pod vrchol Vizábu. Otevírají se nám pěkné pohledy do krajiny. Polními cestami sestupujeme ke Kámenu, procházíme areálem místního zemědělského družstva a kolem rybníku Obora přicházíme na autobusovou zastávku v Kameni. Do odjezdu autobusu zbývá přesně tolik času, aby si někteří účastníci stačili dát zmrzku nebo něco k pití. Našlapali jsme příjemných 10 km, děkuji Františkovi za pěkné fotky.

Lumír Bláha

Úterý - 17. 6. 2025

Z Pohledu

Autobusem, který cestou nabíral turistky jsme dojeli v pořádku do Pohledu. Tady na nás čekala Alena, která přijela vlakem. Květa s Maruškou nám rozdaly něco dobrého na „hubnutí“. Potom jsem všechny seznámila s trasou a zopakovali jsme si historii vzniku Pohledu a cestou ještě několik zajímavostí. Jaruška pronesla informativní řeč o týdenním pobytu. Vydali jsme se na cestu kolem fotbalového hřiště a nové čističky. Na lávce byla Zdeňkem, který se ujal dnešního fotografování, udělaná společná fotka. Cestou v rozkvetlé louce podejdeme viadukt a pomalu stoupáme do kopečka. Míjí nás slečna na krásném koni, Zdeněk rychle vše dokumentuje. Jdeme kolem samoty Dvorek, nezapomínáme ani na pitný režim. Výhledy jsou dnes velmi pěkné, počasí nám přeje. Zastavujeme se u heřmánkového pole a přicházíme volným tempem, jak se sluší na úterní vycházku, do Termesiv. Tady jdeme cestou doprava a za zatáčkou se zastavíme na lehčí svačinu. Jako kouzelným proutkem se naše chování mění, nikdo nepožil žádnou drogu ani Lysohlávku. Ale ty poskoky, rychlé kroky do strany, pohledy upřené k zemi co se to děje? Nebojte se vaše kamarádky jsou v pořádku, to jen desítky malých žabiček nám zkřížilo cestu. Malé, sotva pět centimetrů velké. No nechtěli jsme na ně šlápnout. A tak dál pokračujeme kolem rybníčků, malého hospodářství a továrny na pudingy k cíli naší cesty. V Pohledských Dvořácích se rozcházíme. Někteří jdou do místní hospůdky na oběd, ostatní domů. Všem děkuji za vzorné pochodování a Zdeňkovi za focení. Bylo nás 16 a našlapali jsme 6 km.

Ema Dočkalová

Sobota - 14. 6. 2025

Oslava 20 let Naučné stezky Sobíňov

Na oslavu 20 let vzniku Naučné stezky v Sobíňově jsme vyjeli vlakem do Ždírce nad Doubravou, odtud pěšky po žluté značce, neznačené cestě a modré turistické značce jsme došli do Sobíňova. Na fotbalovém hřišti u nové budovy s kabinami a zázemím pro sportovce, jsme se přihlásili,  občerstvili a vyčkali zahájení oslav. Ve 13 hodin starosta Miloš Starý všechny přivítal, uvedl program a předal slovo Jardovi Jonákovi, který je tvůrcem naučné stezky před 20 lety. Pro veřejnost byla otevřena 25. 6.2005. Odešli jsme všichni do osady Sopoty, kde Jarda Jonák všechny seznámil s historií NS a spolu se starostou odhalili dřevěnou sochu Poutníka. Poté se účastníci vydali po naučné stezce. Oslavy se zúčastnilo našich 12 pěších turistů, kteří našlapali 8 km a 2 cyklistky z Přibyslavi. Slunečné počasí nás provázelo celý den. Zdeňkovi děkuji za fotky.

                                                                                                                                       Jarka a Zdeněk Kohoutovi

Středa – 11. 6. 2025

Zkamenělá řeka

Vlakem do Chotěboře nás přijelo 13, přidali se tam k nám Jindra a Lumír a v Uhelné Příbrami ještě Eliška, takže nás bylo celkem 16. Společné foto se konalo u modelu milíře, také jsem informovala stručně o historii městyse a přečetla krátkou pověst o kapličce sv. Jana Nepomuckého. Fotografii kapličky jsme si prohlédli na úřadu městyse, kde mají IC formou tabulí spojených do velké knihy. Postupovali jsme po modré značce silnicí, nahoru loukou a do lesa ke skalce Kobyla na kopci Kubíku do výšky 535 m. Milan neodolal a vyšplhal nahoru na Kobylu. Kolem samoty Tři Dvory jsme kráčeli lesem a sestoupili ke Zkamenělé řece. Po svačině a odpočinku se rozloučila Eliška, nás ostatní vedla modrá značka lesními cestami k rybníku a hájence Perno, potom k samotě Zálesí s Červeným potokem. Když jsme dorazili do Chotěboře na náměstí TGM, rozptýlili jsme se, takže někteří navštívili restauraci nebo kavárnu a pak se rozjeli autobusy nebo auty domů. Vycházka se všem líbila, počasí bylo příjemné, polojasné a trochu větrné. Délka trasy byla 12 km. Děkuji za spolupráci Elišce a Lumírovi.

Alena Hladká

Úterý - 10.6.2025

Cyrilometodějská stezka ze Smrčné

Vlakem jsme vyjeli do Světlé nad Sázavou, kde jsme přestoupili na náhradní autobus do Leštinky. V Leštince jsme udělali společné foto, vyslechli jsme informace a sestupovali jsme po modré značce dolů k železniční zastávce Smrčná. Odtud jsme vyšli po červené značce podél krásné Sázavy travnatou cestou směrem ke Světlé n. S. Prošli jsme Dolní Březinku, vyšli na skálu – vyhlídku nad Světlou nad Sázavou. Došli jsme do města, zde jsme se rozdělili, někteří se šli občerstvit do cukrárny nebo do restaurace. Většina odjela rychlíkem v 13:43 domů do Havlíčkova Brodu. Zúčastnilo se 20 turistů, z toho 19 žen a 1 muž Pepa, kterého jsme si velice vážili, že šel s námi. Našlapali jsme 7 km. Děkuji všem, kdo se zúčastnili, bylo nádherné slunečné počasí, věřím, že se procházka krásnou přírodou všem líbila a potěšila.

Jarka Kohoutová

Sobota - 7. 6. 2025

17. Ždírecký okruh 

Do našeho vlaku jsme nastoupili čtyři mušketýři a jedna statečná mušketýrka. Na náměstí ve Ždírci jsme si udělali společnou fotku a na startu po prezentaci jsme si dali kávu, aby jsme přečkali krátkou dešťovou přeháňku. Potom jsme se vydali k Pobočnému rybníku a kolem něj do Starého Ranska. Za Ranskem jsme potkali ještě dva naše turisty, kteří jeli dřívějším vlakem, zvolili si stejnou trasu jako my a už se vraceli. Potom jsme prošli kolem studánky „U Písečáku" až do Hluboké, kde jsme obdivovali dovednost M. Olšiaka u sochy Josefíny. U rybníku Řeka jsme mohli pozorovat výcvik psů ve vodě. V restauraci Moře jsme se občerstvili a pokračovali do cíle. U Pobočného rybníku jsme mohli z těsné blízkosti pozorovat labutí rodinku. V cíli jsme využili nabídku od pořadatelů a občerstvili se každý podle své chuti, potom už jsme se vydali na vlakové nádraží. Počasí bylo příznivé, ani jsme nezmokli. Bylo nás celkem sedm a ušli jsme patnáct kilometrů. Myslím, že byli všichni spokojeni.

                                                                                                                                          František Pithart  

Středa – 4. 6. 2025

Z Radňovic

Vzhledem k velkému zpoždění osobního vlaku (25 minut) bus směr Herálec odjel ze Žďáru bez nás a Míla Landová už měla připravenou náhradní trasu. Ze Žďáru jsme proto mířili autobusem do Radňovic a vydali se po modré a zároveň Cyrilometodějské stezce nejprve nahoru na Harusův kopec. Šli jsme křížovou cestou až ke Kalvárii s posezením, kde jsme si odpočali, pokochali se výhledy směrem ke Žďáru a popřáli dnešnímu oslavenci Standovi, který nás pohostil pamlsky a pitím. Nechyběla ani společná fotografie. Modrá značka a pak neznačená cesta nás dovedly do Jiříkovic, polními a lesními cestami jsme pokračovali kolem rybníků Vališáků do obce Lhotka. Poseděli jsme a posvačili u tamního hřiště. Stále po modré značce jsme potkali rybníky Pařezný a Pivoňský, za rozcestím Velký les byla samota Plíšky se zajímavým křížem, podél potoka Staviště jsme kráčeli k pěkně opravené lávce. To už jsme se blížili ke Žďáru, zahlédli rybník Staviště a pak žďárskými ulicemi procházeli k bufetu Vesna. Občerstvili jsme se, na náměstí se ještě porozhlédli, případně zakoupili zmrzlinu a zašli do IC. Na nádraží jsme se opět setkali a rychlík nás odvezl domů. Příjemné polojasné a trošku větrné počasí nás osvěžilo na naší trase dlouhé 12 km. Celkový počet turistů byl 17, ale v Havlíčkově Brodě 4 turistky výlet vzdaly, mohlo nás být víc. Trasu připravovala Míla, vedl Zdeněk a fotil František. Všem patří poděkování. Na Devět skal se vydáme jindy a jinak.

Alena Hladká

Úterý – 3. 6. 2025

Březovou alejí zpět do Habrů

Na náměstí v Habrech se nás sešlo 16 turistů. Po úvodním přivítání a informaci o trase jsme se vydali na cestu. Habry jsou rozkopané, ale díky Lumírovi jsme nejhorší úsek obešli. Poté nás cesta vedla lesem i po silnici do obce Rybníček. Zde jsme posvačili a vyfotili se. Zanedlouho jsme dorazili k  aleji. A ejhle, nebyla to Kysibelská, jak si mnozí mysleli, když jsem jim na začátku řekla, že se budeme vracet krásnou březovou alejí. A tak většina poznala novou cestu. Ta nás dovedla zpět do Habrů. Cestou k pekárně jsme cítili vůni, které většina neodolala, takže jsme si koupili ještě teplý chléb, pečivo nebo koláče. Pak už všichni bez problémů seběhli na náměstí, kde nás čekalo další překvapení v podobě paní, která prodávala, mimo jiné, jahody a meruňky. Ani těm mnozí neodolali. Tam skončila naše osmikilometrová vycházka. Pak už jsme se jen nechali odvézt autobusem do Havlíčkova Brodu.

Květa Pidimová

Sobota - 31. 5.2 025

Kamenná - Mírovka

Z Havlíčkova Brodu nás vlakem vyjelo šestnáct, ve Šlapanově přistoupila ještě Míla, takže nás bylo celkem sedmnáct. Po seznámení s trasou a cílem vycházky jsme vyrazili. Hned na začátku Kamenné jsme si prohlédli zajímavý kříž, potom pomník obětem světových válek, sochu sv. Jana Nepomuckého a kapli téhož jména. Sluníčko nám přálo a tak na místním rybníku se krásně zrcadlili domky na protější straně. Potom už MTZ odbočila doprava a dovedla nás k oboře, kde jsme viděli ovečky a pár daňků. Potom jsme došli kolem torza kříže s německým nápisem až ke kamennému mostu U Lutriána. Tady jsme si udělali zastávku na napití a vyfotili jsme se. Vrátili jsme se zpět k železničnímu mostu a neznačenou cestou, ze které byl nádherný pohled na Šlapanov, jsme došli až na jeho okraj. Tady jsme v zahradě pana Kocourka obdivovali jeho hezké řezbářské dřevěné výtvory. Tady nás opustily Květa a Míla. Ještě než jsme došli k hlavní silnici, naskytl se nám zblízka pohled na Kostel sv. Petra a Pavla. Dál jsme pokračovali po ZTZ až na kopec Vysoká, kde jsme chvilku oddechovali po náročném výstupu. Cestou jsme se kochali dalekými výhledy, viděli jsme například Rosičku. Na Vysoké byl taky hezký výhled na Havlíčkův Brod a jeho okolí včetně Lipnice. Na sjezdovce jsme obdivovali a taky fotili kvetoucí, vzácné vstavače. Dále jsme po ŽTZ došli kolem bezejmenné studánky až do Mírovky. Protože bylo dost času do odjezdu vlaku a místní restaurace je v sobotu zavřena, došli jsme až na místní fotbalové hřiště. Tady se konala kulturně - sportovní akce včetně hasičských soutěží dospělých i děti. Občerstvili jsme se, každý podle své chuti, chvilku jsme poslouchali hudbu Havlíčkobrodské dvanáctky a potom už jsme šli na vlak. Počasí bylo nádherné, bylo nás sedmnáct a ušli jsme třináct kilometrů. Myslím, že byli všichni spokojení a já děkuji Zdeňkovi za focení. 

                                                                                                                                          František Pithart 

Středa - 28. 5. 2025

Mysliboř – křížová cesta

Vlakem jsme dojeli do Mysliboře, vesničky nedaleko Telče. Na návsi jsme se zastavili u rybníka, kde na ostrůvku jsou tři dřevěné sochy Vodní víla, Oheň a Vítr. Sochy vyřezal Petr Krajíček. Pokračovali jsme po silničce kolem Mlýnského rybníka k místu, kde se vstupuje na křížovou cestu. Začíná Večeří Páně, zvoničkou pro splnění přání. Křížovou cestu vytvořili v roce 2015 z kamenů p. Nosek a Havlík. U 14. zastavení jsme posvačili na vytvořených kamenných lavicích. Na kraji lesa stojí malá výhledna, kterou někteří turisté využili. Sešli jsme zpět na silničku a došli do obce Studnice, která patří pod město Telč. Zastavili se u kaple, která je zároveň hasičskou zbrojnicí. Obdivovali jsme u jednoho domu nádhernou vistárii čínskou.  Přišli jsme k obnoveným Božím mukám a pokračovali směrem Volevčice. Zvolili jsme travnatou cestu místo cyklostezky. Bohužel provázely nás dešťové přeháňky, které byly čím dál častější, proto jsme zvolili variantu odjezdu domů z Volevčic rozc. na hlavní silnici, autobusem do Jezdovic a pokračovali vlakem do Havlíčkova Brodu. Našlapali jsme 8 km, zúčastnilo se 21 turistů.  Františkovi děkujeme za fota a všem kdo se zúčastnil vycházky.

                                                                                                                                       Jarka a Zdeněk Kohoutovi  

Úterý – 27. 5. 2025

Stezka Keltů

Opět jsme měli příjemné polojasné počasí a všech 19 turistů a turistek bylo spokojeno s trasou dlouhou 9 km. Po občerstvení od dnešních oslavenců, focení a po úvodu k dnešnímu putování jsme vykročili Keltskou stezkou. Na ní jsme potkali zámek, kostel sv. Jiljí a podél PP Kaštanka – parkem jedlých kaštanů jsme sestoupili údolím Debrného potoka. Obdivovali jsme chatovou osadu v Pekle u řeky Chrudimky, protože patří mezi nejstarší trampské osady v ČR. Hradišťský vodopád byl spíše vodopádek s tenkým průtokem, potom začalo náročné stoupání vedle bezejmenného potoka a nahoře odpočinek u přístřešku, svačina a pověst o hloupém čertovi a vychytralé bábě. Modrá značka vedla po silnici do samoty Hradiště, u zvoničky, evangelického kostela a pomníku Jana Husa jsme zanechali 8 turistek, které si chtěly odpočinout. My ostatní jsme se vydali ještě k oppidu a Křižanovické přehradě krásně rozkvetlou loukou a lesní cestičkou. Silničkou jsme se vrátili k oddechující skupině a všichni zdolali zbylý úsek k rozhledně Boika u Českých Lhotic. Pěkné výhledy směrem k Chrudimi a Pardubicím nás provázely i za údolím už známého Debrného potoka, Nasavrky pak byly blízko. V restauraci jsme poobědvali, ještě si prohlédli náměstí a počkali na autobus do Hlinska. Nakonec jsme odjeli vlakem domů.

Alena Hladká

Sobota - 24. 5. 2025

Anno Libri 2025 – Vyšší Brod

Brzkým ranním vlakem v počtu 11 účastníků odjíždíme na předem připravenou akci ve Vyšším Brodě. My jsme ale pokračovali do stanice Loučovice, odkud byla připravena naše trasa ohledně této akce. Z Loučovic vycházíme na trasu po ŽTZ a MTZ  Pp Vyšebrodsko a Opatskou NS na rozcestí pod Pošlákem. Zde jsme odbočili na ČTZ po které jsme došli na vyhlídku Vyklestilka ve výšce 887 m.n.m. Zde následovaly panoramatické výhledy do okolní krajiny. Dále po ŽTZ na rozcestí Pod Martínkovským vrchem, kdy jsme nejdříve přešli říčku Menší Vltavice a podél ní jsme se dostali k vodopádu sv. Volfganga. Odtud jsme se vrátili zpět a po ZTZ jsme pokračovali na poutní místo Maria Rast am Stein. Zde následovala prohlídka kaple a odpočinek k občerstvení. Poté naše cesta pokračovala křížovou cestou po ZTZ do cíle naší trasy, do kláštera ve Vyšším  Brodě. Zde následovala zajímavá komentovaná prohlídka o klášteře. Po prohlídce jsme využili času do odjezdu vlaku na občerstvení a poté se vrátili zpět domů. Vycházka byla příjemná s dalekými výhledy do okolní krajiny. Celkem jsme ušli 12 km.

Ladislav Rasocha

Středa 21. 5. 2025

Z Přibyslavi do Krátké Vsi

V Přibyslavi na vlakovém nádraží se sešlo 25 turistů. Po přivítání a focení jsme za příjemného, konečně letního počasí, vyšli po červené turistické značce přes město k Hesovu. Po cestě Karla H. Borovského, kolem řeky Sázavy jsme dorazili do Stříbrných Hor ke kostelu Svaté Kateřiny. Tady jsme posvačili a po krátkém odpočinku pokračovali po žluté TZ. Ještě před odbočkou podél borovského potoka jsme se krátce zastavili u chaty, kde je vstup do podzemní štoly, která je pozůstatkem těžby stříbra. Nyní je soukromá a pan majitel nám říkal, že se trochu bortí a vstup je stejně zakázán. A už nás cesta vede podél potoka až k Zádušnímu mlýnu, odbočíme ze žluté směrem po silničce do Krátké Vsi. Tady se u bufetu občerstvíme, nastoupíme do autobusu a jedeme směr Havlíčkův Brod. Za nádherného počasí jsme ušli 13 km. 

Míla Landová, Milena Košetická

Úterý - 20. 5. 2025

Cestičkami Vládi Škvařila

Na autobusovém terminálu se nás sešlo čtrnáct a na zastávce u stavební školy přistoupila ještě Jana Adamová, takže v Okrouhličce nás vystoupilo 15. Po nezbytných informacích co je v KČT nového, a o dnešní vycházce se vydáváme směr Štoky. Cestou míjíme rybník Motl a rybník Hejsek.Za zpěvu lesního ptactva a bez hluku automobilů se pod vesnicí Studénka otáčíme směrem k osadě Vysočina, obdivujeme celkem pěkné výhledy do krajiny, u lavičky Rozárka posvačíme a pokračujeme do Štoků. Do odjezdu autobusu nám zbývá víc jak půlhodina, takže kdo chce se v restauraci na náměstí může občerstvit. Ve 12:33 hodin odjíždíme do Havlíčkova Brodu. Našlapali jsme celkem 7 km a fota z vycházky pořídila Alena Hladká.

Zdeněk Kohout

Sobota - 17. 5. 2025

Přes Žižkovo Pole

Z Havlíčkova Brodu jsme odjeli autobusem do České Bělé, odkud 17 turistů po seznámení s vycházkou a historií České Bělé vyrazilo směrem na Šibeniční vrch. Zde jsme se společně vyfotili před barokní kaplí opravenou v roce 2013 a leteckým majákem. O historii obou památek nám přečetl podrobné údaje a zajímavosti vedoucí vycházky. Pak už jsme šli okolo jahodových plantáží k silnici mezi Krátkou Vsí a Stříbrnými Horami a tam odbočili vlevo a okolo soukromého rybníka došli až k Samotínu. Zde jsme se pokochali krásnými výhledy a po nové silničce došli přes Borovský potok k Zádušnímu mlýnu. Od něj jsme došli okolo ohrad s daňky do Žižkova Pole. Tam nám paní Křesťanová umožnila prohlídku kostela sv. Michaela s výkladem. Pokračovali jsme po ČTZ alejí k Žižkově mohyle. Zde jsme posvačili a přečkali krátkou dešťovou přeháňku. Po ČTZ jsme šli ještě 300 m po silnici a pak odbočili do lesa do místa zvané Plaček. Dál ČTZ odbočuje vlevo přes Doberský potok, ale tato část, i když je značena, tak není průchozí a do Dobré se dojde po louce. A teprve v Dobré jsme se znovu napojili na ČTZ a po ní došli do Přibyslavi. Zde bylo dost času na oběd a posezení v restauraci a poté jsme odjeli vlakem do Brodu.  Ušli jsme v chladném a větrném počasí 11 km. Děkujeme Františkovi za foto.

Jarka a Jindra Roseckých

Středa – 14. 5. 2025

Z Leštiny u Světlé do Habrů

Za pěkného slunečného dne nás v Leštině u Světlé vystoupilo šestnáct turistů a turistek. Díky aktivnímu zapojení pana výpravčího jsou na fotce před nádražím všichni účastníci vycházky. Po pár úvodních slovech nám Ema rozdá igelitové pytle a rukavice a vyrážíme po modré na trasu. Za Leštinou vstupujeme do lesa, igelitové pytle se pomalu plní nasbíranými odpadky, od účastníků prodlouženého víkendového zájezdu se dovídáme jak se jim výlet líbil a již jsme u zapomenuté lesní studánky s kapličkou zasvěcenou Panně Marii. Chvíli posedíme, Alenka nás vyfotí a pokračujeme po modré. V pravotočivé zatáčce modrou opustíme a pokračujeme rovně lesní cestou až na další křížení lesních cest na cestu, po které se běhá běh městem Jarmily Kratochvílové. Pokračujeme kolem bývalé hájovny Hrbolka a dále osadou Okrouhlík do Chrtníče. Tady na návsi posvačíme a do kontejnerů na tříděný odpad odložíme nasbírané odpadky. Zbývá již poslední úsek cesty, protínáme Kysibelskou březovou alej a scházíme k židovskému hřbitovu v Habrech. Na náměstí v Habrech je to již jen kousek. Do odjezdu autobusu ještě někteří stačí využít posezení v kavárně a zbývá se již jen rozloučit a těšit se na další vycházky. Děkuji Alence za fotky a účastníkům výletu za milou společnost.

Lumír Bláha

Úterý – 13. 5. 2025

Rybníky Žďárska

Po úvodních slovech jsme se vydali v počtu 15 po červené značce, a to nejprve autobusovým nádražím, šikovnou neznačenou cestičkou, po mostě nad tratí a podél silnice, pak jsme odbočili vlevo. Překonali jsme rušnou silnici a další část už byla poklidná, protože vedla lesními a polními cestami. Prvním naším rybníkem, který jsme potkali, byl Kamenný. Další byly Vetelské, které jsou chráněné kvůli výskytu kuňky ohnivé, a je jich celkem 8. My jsme viděli rybníky Návesník a Pobožník, u nich jsem přečetla pověst o zaniklé vesnici Vetla. Další ze soustavy Vetelských byl opodál Pivovarský, Blátivý, Horní a Dolní Vetla a nakonec Peršlík. U toho jsme poseděli, snědli svačinu, prohlédli si puštíka-pozorovatele a chatku u posezení a včelích úlů. Když jsme vyšli z lesa, vyfotili jsme se u výklenkové kaple, poblíž se vlévá Vetelský potok do řeky Oslavy. V obci Březí nad Oslavou mají pěknou kapli P. Marie Bolestné a hezky upravenou náves s lavičkami, kde jsme počkali na příjezd autobusu. Někteří využili samoobslužnou prodejnu k nákupu zmrzliny nebo nápoje. Odjeli jsme do Žďáru a potom rychlíkem domů. Počasí i trasa dlouhá 9 km byly příjemné a turisté spokojeni.

Alena Hladká

Čtvrtek - neděle - 8. - 11. 5. 2025

Mariánské Lázně a okolí

Čtvrtek

Raním brzkým vlakem odjíždíme přes Prahu a Plzeň do Mariánských Lázní. Nejdříve dojedeme vlakem do Plané a poté náhradní autobusovou dopravou do Mariánských Lázní. Nejdříve jdeme na předem zajištěné ubytování a později se scházíme na autobusovém nádraží odkud odjíždíme do města Lázně Kynžvart. Zde následovala prohlídka místního zámku čehož většina využila a malá skupinka se vydala na prohlídku města a místních lázní. Po všech prohlídkách jsme společně dojeli zpět na ubytování a později na večeři.

Pátek

Ráno odcházíme na vlakové nádraží a odjíždíme vlakem do Bečova nad Teplou a dále autobusem do města Krásno. Zde jsme společně vystoupili a po ŽTZ pokračovali k rozhledně Krásenský vrch, která je ale vzhledem k opravě uzavřená, a tak prohlídka pokračovala jen zvenčí. Během cesty se nám naskytly krásné výhledy na Slavkovský les, Krušné hory s vrcholem Klínovec a vrchem Plešivec. Od rozhledny jsme pokračovali po neznačené cestě do osady Dolní Hluboká, kde následovalo občerstvení a dále po silnici do Bečova nad Teplou. Zde následovala prohlídka hradu, zámku a okolní krajiny včetně kostela a místních památek. Z Bečova jsme vlakem odjeli zpět na ubytování, večeři a program dle každého zájemce včetně zahájení lízeňské sezony v M. Lázních.

Sobota

Ráno společně odcházíme na autobus, který jede až později, a tak jsme se vydali do centra města včetně kolonády a později na zastávku, kde jsme nastoupili na autobus do osady Kladská. Zde následovala předem domluvená zajímavá prohlídka domu přírody Slavkovského lesa. Po prohlídce jsme se vydali po NS Kladská. Zde následoval čas na občerstvení a později cesta zpět na ubytování. Pro cestu zpět někteří využili autobus a někteří pokračovali po ZTZ do M. Lázní.

Neděle 

Ráno většina odjíždí místním busem k parku Boheminium, kde následuje rozchod a následná prohlídka. Malá skupinka se vydala na cestu pěší trasou. Po prohlídce jsme využili prohlídku místní rozhledny Hamelika odkud byly panoramatické výhledy do okolní krajiny včetně Slavkovského lesa, Českého lesa a Krušných hor. Dále jsme pokračovali na oběd a ubytování. Zde následovalo focení a přesun na autobus a vlak zpět domů. Pobyt na čtyři dny se vydařil, včetně dobré nálady a hezkého počasí. Počet nachozených km dle každého z účastněných.

Ladislav Rasocha

Sobota - 10. 5. 2025

Z Pohledu

Do Pohledu vyjelo z Havlíčkova Brodu 6 turistů. Před budovou jsme si prohlédli plakát, jak bude vypadat v budoucnu nádraží. Také jsme se zde vyfotografovali. Na Duškově kopci obdivujeme krásné výhledy do krajiny a pokračujeme do Bartoušova. Chvíli jdeme po silnici a opět polní cestou až do Mírovky. Na konci vesnice pozorujeme v ohradě tři nudící se divoká prasata. U obce Herlify se nasvačíme a vydáme se na cestu kterou jsme před 14dny procházeli s Františkem, ale obráceně. U Kauflandu se rozcházíme. Našlapali jsme 10 km za krásného počasí. Díky Zdeňkovi za foto.

                                                                                                                                                Ema Dočkalová

Středa 7. 5. 2025

Kutná Hora – Sedlec – Kaňk

Vyjeli jsme rychlíkem do Kutné Hory, hl. nádraží.  Vyšli jsme po červené značce  do Sedlce. Nakoukli do informačního centra, vyšli jsme na ochoz kostela Všech svatých,  Zdeněk nás ze zdola vyfotografoval. Pokračovali jsme po žluté značce k vyhlídce nad Kutnou Horu, kde jsme se na chvíli zastavili, ale výhledy byly trochu zamlžené. Nezapomněli jsme na pitný režim a vydali se  k Národní přírodní památce  Kaňku v bývalém vápencovém lomu.  Přečetli jsme si historii na zastavení a dále jsme stoupali ke krásné rozhledně Havířská bouda postavené z impozantního kamenného kyklopského zdiva. Vystoupali jsme 144 schodů na rozhlednu, kde je také kavárnička, někteří se zde občerstvili, ostatní zašli do restaurace a zároveň penzionu vedle rozhledny. Poté jsme pokračovali vedle sochy sv. Barbory a Pamětního kamenu, odbočili k propadlině po dolování. Na zastavení jsme se seznámili s historií dolování.  Sešli jsme po modré zn. k rozcestí Na vrchách,  odbočili na vrch Kaňk, ve výšce 353 m.n.m., který se dříve jmenoval Špimberk. Na vrcholu stojí empírový pomník k památce Božích bojovníků z r. 1421, který nechal vybudovat hrabě Jan Rudolf Chotek v roce 1814. V omítce jsou zbytky mořských živočichů, právě získané z pískovce z lomu pod Kaňkem. Sešli jsme k rozc. U Kamene, kde se vpravo nachází kámen s nápisem Macháčkův háj,  na počest starosty Macháčka, který stál v čele města 27 let. Po cyklostezce jsme došli k místu,  kde byla možnost odbočit k nádraží nebo možnost navštívit hospůdku Na Závisti. Většina se rozhodla pro odjezd a zbytek navštívil hospůdku. Sešlo se 18 turistů a našlapali jsme 9 km. Děkuji všem,  kdo se zúčastnil a Zdeňkovi děkuji za fota.

Jarka Kohoutová

Úterý - 6. 5. 2025

Z Utína

Z Havlíčkova Brodu jsme s usměvavým panem řidičem vyjeli na náš výlet v počtu 17 turistů. V Utíně nás čekaly dvě děvčata a nic nám nebránilo vydat se na cestu do cíle naší vycházky. Po silnici a polní cestě přicházíme k osadě Uhry a polní cestou kolem křížku pokračujeme dál. Na lesní cestě posvačíme a pokračujeme k Dlouhé Vsi. Je opravdu dlouhá. U místního kostela udělá Alenka společnou fotku a po krátké poradě, která cesta bude lepší, pokračujeme dál. Kolem chatové osady projdeme na cestu k cíli naší vycházky do Bartoušova. Zde čekáme na autobus. Nejprve odjíždějí děvčata směr Přibyslav a potom po zpoždění se dočkáme i my. Našlapali jsme 8 km. Bylo nás 19. Děkuji poradkyním za dobrou navigaci a Alence za foto.

Ema Dočkalová

Středa - 30. 4. 2025

Čarodějnice Pelestrov

Start této vycházky byl od bývalé restaurace Hubert, dnes Rose Asian. Vyrazili jsme s malinkatým zpožděním, protože jsme čekali na účastnice, které přijeli Městskou dopravou. Po společném foto jsme prošli kolem nákupního centra, restaurace Atlantída a kaple Utrpění Páně až k místnímu hřbitovu. Hned za ním, v javorové aleji se k nám připojila ještě jedna kamarádka, a tak se náš počet ustálil na čísle 14. Minuli jsme židovský hřbitov a v Lázničkově stráni jsme se napojili na MTZ. Prošli jsme kolem r. Drátovec1 a "nábližkou" přes pole opět na lesní cestu a MTZ. Při příchodu do Pelestrovské hospůdky jsme se přivítali s účastníky, kteří se sem dostavili jiným způsobem. Pak už následovala volná zábava s občerstvením, každý podle své chuti, žízně a hladu. Oheň byl připraven, takže kdo chtěl, opekl si špekáčky, klobásky nebo si dal jídlo z restaurace. Potom přišlo "malé překvapení" - gratulace a oslava Lenčiných kulatých narozenin. Při této příležitosti, Lence i nám ostatním přijel k potěšení zahrát muzikant až z dalekého Skotska. Potom jsme pokračovali v zábavě, u muziky jsme si zazpívali a přitom jsme zjistili, že slova některých písniček se nám už někam vytratili. Pár jedinců se už začalo chystat na odchod, někdo už odešel. Proto jsme se narychlo shromáždili na louce na chytání klíšťat - společné focení. Hned po focení opět následovala muzika i s tanečkem oslavenkyně. Akce se chýlila ke konci, kdo chtěl odešel, vytrvalci vydrželi u občerstvení a písniček téměř do 14:30 hod. Počasí bylo nádherné, nálada výborná, takže myslím, že byli všichni spokojeni. Celkem nás bylo asi čtyřicet a tam i zpět jsme ušli deset kilometrů.

                                                                                                                       František Pithart

Úterý - 29. 4. 2025

Z Lipnice

Dnes se uskutečnila, za krásného slunečného počasí, vycházka z Lipnice do Světlé nad Sázavou. Cestou autobusem jsme postupně na zastávkách nabírali turisty a do cíle jsme dojeli v počtu 16. Tradičně jsme se vyfotografovali u památníku Jaroslava Haška, seznámila jsem všechny s trasou a s dalšími informacemi, od Jarky jsme dostali oplatky na cestu a po modré vyrážíme. Příroda nám připravila paletu barev a my přicházíme ke Sv. Janovi, k jedinému dnešnímu kopečku. Cestou zastavujeme na povinný pitný režim a sestupujeme do údolí, kde plánujeme svačinu. Jen jsme posedali po kládách přijel návěs a některé klády nám odvezl. Po silnici dojdeme do Závidkovic a na konci vsi se vydáváme po polní cestě. Za chvíli přicházíme k plotu zámecké zahrady. Tady dávám konec vycházky a každý podle svého uvážení odchází na vlak nebo autobus. Našlapali jsme 8 km. Velké poděkování patří Jarce za pomoc a Alence za fotografování.

Ema Dočkalová

Sobota - 26. 4. 2025

Joskova skála a studánka pod štolou

Před nádražím se nás přes včerejší a noční vytrvalý déšť sešlo sedmnáct. Ještě před zahájením jsme přijali pohoštění od Majky. Potom jsem všechny seznámil s trasou vycházky a krátce zavzpomínal na časy, kdy jsme tudy chodili častěji. Následně jsme se před nádražní halou vyfotili a vyrazili na cestu. Přes autobusové nádraží jsme dorazili na výpadovku na Herlify. U tratě jsme dali přednost vláčku a hned za ni jsme zabočili doprava. Propletli jsme se uličkami této části města, překonali most přes Šlapanku, prošli mezi garážemi a hned za nimi jsme šli doleva do polí. Polní cestou jsme prošli až k Traplovu jezu a potom pěšinkou podél Šlapanky až k p. p. Šlapanka. Zastavili jsme se u Joskovy skály, kde se údajně vozka jménem Joska i s koněm utopil. Potom jsme pokračovali dál ke Studánce pod štolou (Pramen Herlify). Cestou jsme obdivovali krásnou divokou přírodu a taky drobné stavbičky zřejmě místních skautů, z šišek, kamenů a mušlí, doplněné jejich kreslenými výtvory. Studánka se nachází ve svahu pod štolou, kde se těžilo stříbro. Tady jsme se občerstvili vodou z pramene a byli opět pohoštění Majkou. Majka taky provedla zápis o naši návštěvě do sešitku uloženého pod studánkou. Dál jsme pokračovali do Herlif, kterými jsme prošli až k autobusové zastávce. Tady jsme překonali silnici a polní cestou pokračovali na Termesivy. Zastavili jsme se na kótě Na Kopci, kde jsme se kochali hezkým výhledem do všech stran. Kolem Lihovarského rybníku jsme došli do Termesiv. Tady jsme si dali svačinku a po ČTZ dál pokračovali až k lávce přes Sázavu. Tady jsme se opět vyfotili a ještě před řekou odbočili na pěšinku doleva. Zastavili jsme se u jeskyně pod místní částí Vysočany a pokračovali dál podél řeky až k soutoku Šlapanky a Sázavy. Prošli jsme pod silnici a stejnou cestou jako na začátku jsme se vrátili k železniční trati. Tady jsem vycházku ukončil a rozešli jsme se každý podle svých zájmů k autům, městské dopravě, na výstavu Zahrada, ochutnávku vína na náměstí, nebo na oběd do restaurace. Počasí bylo nádherné, ušli jsme devět kilometrů a myslím, že byli všichni spokojeni. 

František Pithart

Středa - 23. 4. 2025

Vlčí kámen, Metodka, Odranec

V Olešné na Moravě nás z vlaku vystoupilo 22 a po seznámení s trasou jsme se vydali do obce Zubří. Prohlédli jsme si Pomník zubrovi u silnice, podél Zuberského rybníka s říčkou Nedvědičkou jsme se dostali do lesa a na rozcestí Koníkovské polesí jsme se občerstvili. Smlsli jsme si a gratulovali dvěma oslavencům – Jirkovi a Heleně, pověst byla z tentokrát z Odrance. Od modré značky jsme odbočili vpravo na žlutou a ta nás dovedla po náročném stoupání k Památníku zastřelení vlka u PP Vlčí kámen. Následovalo společné focení, pak jsme se rozdělili: Milan a 4 další turisté zrychlili, protože chtěli z Odrance dojít ještě na kopec Bohdalec, jednu z osmistovek. My zbylí jsme pokračovali stejnou trasou, ale pomalejším tempem, tedy na kopec Kamenice (780 m) s nádhernou vyhlídkou  -  zahlédli jsme až Krkonoše a Orlické hory na obzoru, u fotografie s popisem okolí byl i pomník Broučků. Sestoupili jsme na křižovatku silnic s Pomníkem CHKO Žďárské vrchy a opět po žluté turistické značce absolvovali poslední dnešní kopec - Metodku (789 m), u Partyzánského pomníku a dalších výhledů jsme poseděli a odpočli si. Do obce Odranec jsme kráčeli dolů, potkali památný a krásný  javor klen, líbily se nám pěkně zalesněné okolní kopce i chaloupky rozeseté po nich. Na autobusové zastávce jsme se opět sešli s Milanovou skupinou, která si přidala 2 km cesty. Ostatní zvládli 11 km a všichni byli velice spokojeni s výletem, také počasí bylo příjemné.

Alena Hladká

Úterý – 22. 4. 2025

Odnikud nikam

Na dnešní vycházku se sešlo 11 turistek. Ranní hustá mlha se zvedla a sluníčko nás provázelo celou vycházku. Ze Skorkova jsme se vydaly k televiznímu vysílači - nejvyšší místo v celé krajině a kochaly jsme se krásnými výhledy. Z vrcholu jsme sešly na cestu, kterou místní občané pojmenovali "Odnikud nikam". Nová vybudovaná silnice mezi poli nemá žádný pojmenovaný začátek ani konec. Pokračovaly jsme k Pilskému rybníku a mlýnu a posvačily jsme na hrá zi rybníka. Došly jsme do Slavníče na vlak a v poledne dojely do HB. Ušly jsme 7km. Vycházka se líbila a vydařila se i díky krásnému počasí. 

Miluše Čiplová

Pátek - 18. 4. 2025

Celodenní výlet na poutní místo Skalka

Ranním vlakem odjíždíme směr Praha, kde se k nám ještě během vlakové zastávky přidávají další účastnice a všichni společně pokračujeme do Prahy, kde nás ohledně počasí už nečeká nic příjemného. Odtud nepokračujeme vlakem do Rymaně, ale využíváme místní autobus, který nás dovezl až do Mníšku pod Brdy a zároveň jsme zde byli i o jednu hodinu dříve. Zde následovala chvilka na přečkání dešťové přeháňky a poté jsme se společně vydali na prohlídku místního zámku, která začínala v 10 hodin a ta jedna hodina, kdy jsme byli dříve v Mníšku byla využita jenom pro nás a většina využila této prohlídky.  Po prohlídce naše cesta směřovala nejdříve po ZTZ a poté po místní cestě na poutní místo Skalka. Zde jsme si společně všichni prohlédli sochu sv. Jana Nepomuckého, klášter Skalka, kapli sv. Máří Magdaleny odkud byl výhled na celý Mníšek pod Brdy a dále křížovou cestu. Odtud za stálého deště jsme pokračovali po ČTZ, která je součástí poutní cesty Říp – Blaník a došli jsme na rozcestí nad obcí Černolice, kde se nachází vrchol Červená hlína  je na něm otevřena rozhledna Korunka a někteří zároveň využili její zdolání 118 schodů k výhledům. Odtud po ŽTZ jsme se přesunuli do obce Všenory, kde následovalo občerstvení v místním Olympia Bowlingu. Odtud už to bylo jenom kousek na vlakovou zastávku a dojezd zpět domů. Meteorologům asi předpověď nyní moc nevyšla, což mohl ovlivnit vítr z předešlých dní. Tento výlet se, ale také zdařil a každý si z něho vzal vše pozitivního s deštníky nad hlavou. Celkem nás bylo 28 a ušli jsme 11 km.

Ladislav Rasocha

Středa – 16. 4. 2025

Přes Římovice k Ranči

Na zastávce Golčův Jeníkov – město se nás sešlo 25 turistů. Po přivítání a nastínění cesty nám Míla předala důležité nové i starší informace. Potom jsme se vydali po cestě kolem kolejí, které nás provázely lesem i po louce až do vesnice Římovice. Na návsi jsme posvačili a po silnici pokračovali do obce Kozohlody. Zde se oddělila část turistů a ti směřovali na vlak. Většina se odebrala na Ranč Dalu na kraji vsi. Na ranči jsme  se výborně nasytili i napojili, prohlédli si koníky i kozičky. Po příjemném odpočinku jsme vyrazili do Vlkanče, kde naše vycházka končila. Do Havlíčkova Brodu už nedorazili všichni, protože turisté postupně z osobního vlaku vystupovali ve svých obcích. Díky Františkovi, že se ochotně ujal fotografování. Za krásného slunečného počasí jsme ušli 10 km.

Květa Pidimová

Úterý - 15. 4. 2025

Z Rozkoše kolem Městské hájovny do Humpolce

Autobusem jsme dojeli na zastávku Humpolec – Rozkoš. Za mrholení jsme opatrně přešli hlavní silnici a za křižovatkou u čekárny jsem všechny seznámila s trasou, Míla přidala informace z Klubu. Vydali jsme se do Vilémova, kde jsme se zastavili u tzv. kašny, kde si mohou lidi natočit vodu.  Pokračovali jsme k místu, kde kdysi byla obec Dobrá, k obrázku sv. Václava, který je na místě bývalého kostela. Došli jsme k Městské hájovně, prohlédli si významný strom Sekvojec obrovský. Od rozcestníku Bysterská silnice jsme změnili barvu turistické značky na modrou a travnatou později lesní cestou jsme došli a zastavili se u Památníku rumunských vojáků. Památník je v seznamu kulturních památek ČR. Scházeli jsme dolů do města, cestou viděli krásné trsy petrklíčů, také devětsil fialový, sasanky. Ve městě jsme pokračovali na Horní náměstí a po informacích jsme se v cukrárně dobře občerstvili. Poté navštívili Informační centrum, pak jsme kolem Cihelského rybníka došli na autobusové nádraží a vyčkali na odjezd autobusu domů. Sešlo se nás 16, našlapali jsme asi 7 km. Děkuji všem, že se zúčastnili za tak mlhavého počasí.

Jarka Kohoutová

Sobota - 12. 4. 2025

Prameny řek - DOUBRAVA

Z Havlíčkova Brodu jsme odjeli autobusem do Havlíčkovy Borové, kde na nás čekala 1 turistka z Přibyslavi a tak 37 turistů po seznámení s vycházkou a občerstvením od E. Dočkalové, které jsme popřáli k narozeninám, vyrazilo na cestu. Ještě Lenka Žáková předala ocenění členům odboru Františkovi Pithartovi a Květě Pidimové, kteří nebyli na výroční schůzi odboru. Okolo staré a nové vodárny a hasičského cvičiště jsme cestou lesem došli k samotě „U Janáků“. Od ní jsme po staré úvozové cestě došli lesem na vrch „Henzlička“. Zde jsme si připomněli předchozí akci „Vrcholy“. Pak už jsme šli po lesní silničce okolo vysílače ukrytého mezi stromy a po chvíli narazili na ZTZ, kterou jsme přešli, došli jsme na silnici mezi Vepřovou a Radostínem a po ní už šli k cíli dnešní vycházky, k pramenu řeky Doubravy. Zde jsme se občerstvili, společně se vyfotili a obdrželi „Záznamník“. Také sem přišli za námi dva turisté ze Ždírce nad Doubravou. Pokračovali jsme kousek po silnici, pak zkratkou došli na  ŽTZ a po ní pokračovali do Račína. Zde bylo dost času na občerstvení v obecní hospůdce nebo posezení na zahrádce restaurace Leopold a poté jsme z návsi odjeli autobusem do Žďáru nad Sázavou a vlakem do Brodu. Ušli jsme v pěkném jarním počasí 10 km. Děkujeme Františkovi za foto. Protože součástí dnešní vycházka byla „Pomoc přírodě“, tak jsme cestou nasbírali několik tašek odpadu, který jsme vytříděný uložili do sběrných kontejnerů na Račíně.

Jarka a Jindra Roseckých

Čtvrtek – 10. 4. 2025

Čistá řeka Sázava

V počtu čtyř účastníků jsme se sešli na daném místě v Perknově. Z našeho odboru jsme byli jenom dva. Po předem předaných ochranných pomůckách jsme se vydali po dvojicích po obou březích Sázavy do města k obchodu Billa. Celkem jsme nasbírali 3 igelitové pytle a k tomu nějaká pneumatika a hasicí přístroj. 

Ladislav Rasocha

Středa – 9. 4. 2025

Z Věže do Lipnice nad Sázavou

Na dnešní vycházku jsme odjeli do Věže autobusem v 8:10 hodin z terminálu HB. Po seznámení s cílem naší vycházky jsme po ŽTZ v počtu 23 turistů vyrazili do Lipnice nad Sázavou. Celá trasa vedla lesem kolem dlouhé obory „Veselsko“, smírčího kříže a lesního pramene. Po 6 km jsme dorazili k Wolkerovu památníku. Od památníku to bylo cca 0,5 km k občerstvení „U Vodníka“. Tam na nás koukali 2 klokánci a v rybníce plavaly nutrie. Pan majitel již na nás čekal a nabídnul nám pivo, kávu, čaj i párky. Sluníčko svítilo, a tak jsme se dívali po okolí rybníka s postaveným molem a na konci chatičkou na vodě s možností ubytování. Po té jsme se vydali kolem chatiček k rybníku Pelhřimák. Cestou mezi loukami se nám již otvíral krásný pohled na hrad Lipnice. Turista Jindra nás pozval do svého domu se podívat na jeho obrazy, které namaloval. Krajinky z jeho milované Lipnice. Díky, Jindro. Odtud jsme prošli chatovou oblastí a pěšinkou s opravdu krásnými výhledy na Orlovské lesy a Kamennou troubu. Z náměstíčka Lipnice n/S. Jsme odjeli autobusem v 13:15 hod. Procházka se všem moc líbila. Přispělo k tomu hezké počasí. Děkujeme Františkovi za fotodokumentaci. Ušli jsme hezkých 12 km.

Květa Průšová a Dana Petrová

Úterý – 8. 4. 2025

Dům přírody Žďárských vrchů

Protože byl zrušen přímý autobus ze Žďáru do Krátké, jeli jsme trochu komplikovaně: rychlíkem, osobním vlakem a pak postupně autobusy, takže jsme na místo dorazili o hodinu déle. V Novém Městě na Moravě jsme volný čas využili k občerstvení v restauraci. Potom jsme si prošli vesničku Krátká, která je památkovou rezervací s malebnými domky z 18. a 19. století.  Vstoupili jsme do Domu přírody, přivítala nás milá paní průvodkyně se svou kolegyní a nabídly nám kávu i výborný zákusek. Přitom nám zajímavě vyprávěla o obyvatelích i zdejších staveních, následovala expozice, která ukazovala historii krajiny a vývoj zdejší přírody, nakonec jsme shlédli 3D film o Žďársku. Po společném focení jsme se rozdělili, většina – 8 účastníků - odjela hned autobusem a vlakem domů, tři jsme se vydaly na pětikilometrovou trasu do Sněžného. Cesta vedla po ŽTZ obcí Blatiny, podél hospody U Kosků, kavárny a pražírny Hofr, statku s koňmi i hotelem. Za samotou U Háje jsme procházeli lesem, začalo stoupání se stometrovým převýšením a červená značka nás dovedla do Sněžného.  V tomto městysi jsme procházeli kolem kostela sv. Kříže, na náměstí jsme se nechali vyfotit a pokračovali autobusem do Žďáru a rychlíkem dál. Krátká trasa měřila celkem asi 2 km, delší 7 km. Spokojenost byla všeobecná.

Alena Hladká

Sobota - 5.4.2025

Koniklece - Kobylinec

Při zahájení nás Milan seznámil s trasou a připomněl nám, že jsme tady už dlouho nebyli. Potom jsme prošli městem až na MTZ. Překonali jsme nám dobře známy most přes Jihlavu, tady se nám nabídl pohled na Masarykovu vyhlídku. Pokračovali jsme dál a na kopci za městem jsme se zastavili u Božích muk. Kochali jsme se výhledem na Třebíč a okolí. Tady byl ve svém živlu Láďa R. který nás seznámil s blízkými i vzdálenými body v krajině. Potom jsme pokračovali kolem v.n. Lubí a dál u r. Starý Ptáčov se nám naskytl pohled na divoké husy. V obci Ptáčov jsme prošli kolem sochy sv. Václava a kolem Kaple sv. Cyrila a Metoděje až na Ptáčovský Kopeček. Tady jsme obdivovali první koniklece, posvačili a společně jsme se vyfotili. Dál nás dovedla MTZ až na Kobylinec, kde už pár lidí bylo. Tady jsme opět obdivovali krásné koniklece a potkali známe cyklistky z Brodu. Dál jsme pokračovali kolem Veselého rybníka až do obce Nárameč, kde na rybníku Gbel jsme viděli lovící volavky, plastiku vodníka a žáby a další dřevěné figury zvířat. Prošli jsme kolem Kaple sv. Jana Nepomuckého a kolem místní tvrze. Další obec Budeč už byla ukončením naši vycházky. Zde jsme šli kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gottharda, nakoupili jsme si ve večerce, prošli kolem sochy TGM, pomníku obětem světových válek, sousoší sv. Václava s anděly a sousoší svaté Rodiny až k zámku. Tady jsme obdivovali jak zámek, tak i zámeckou zahradu s množstvím soch. Potom jsme se vrátili do restaurace. Tady musím vyzvednout ochotnou paní hostinskou, která nám otevřela před otevírací dobou a navíc i když nevařili, ukojila naše chutě pizzou a tortillou. Posilnění a odpočatí jsme se odebrali na blízké nádraží. Počasí nám přálo, bylo nás devatenáct a ušli jsme šestnáct kilometrů. Děkujeme Milanovi za hezkou vycházku. 

František Pithart

Středa – 2. 4. 2025

Od Žďáru k bledulím

To byla další vycházka, kterou jsem musela vést opačně, než jsem naplánovala, protože osobní vlak do Žďáru přijel s turisty pozdě a řidič autobusu do Blatin nemohl déle čekat. Následovala tedy okružní jízda autobusem MHD k Zelené hoře a tam nás František společně vyfotil a děkuji mu za celkovou dokumentaci. Podél Konventského rybníka a Pilské nádrže jsme kráčeli na začátek zelené značky, stoupali od kamene s rozcestníky do obce Stržanov. U kaple sv. Antonína Paduánského jsme poseděli, posvačili a vyslechli pověst o stržanovském rychtáři. Turistická stezka nás přivedla k vodní nádrži Strž a do Světnova, přidala se zde k nám Věra M. jako sedmnáctá do počtu. Zajímavý byl starý kamenný most přes Stržský potok, kaple sv. Václava a deska na budově školy, která připomněla slavného rodáka. Opět po ZTZ a neznačenou cestou vzhůru do lesa po hřebeni Českého kopečka – tak končil poslední větší výstup, potom cesta klesala na lesní křižovatku, u ní jsme si prohlédli pěkný smírčí kámen z roku 1815. Potkali jsme spoustu mravenišť, devětsilů a u Sklenského potoka nakonec záplavu bílých bledulí – to byla PP Světnovské údolí. Silnicí jsme došli na zastávku Světnov-Blatiny a při čekání jsme objevili další druh fialového devětsilu lékařského. Autobus všechny dovezl na žďárské nádraží, většina odjela rychlíkem a jenom tři Přibyslavačky autobusem. Počasí bylo zpočátku studené a dosti větrné, později se trochu oteplilo a občas se ukázalo sluníčko. Délka trasy se protáhla na 13 km, ale líbila se všem.   

Alena Hladká

Úterý – 1. 4. 2025

Z Kámene do Habrů

Cyklus dalších vycházek zahajujeme na Apríla v obci Kámen, kam opožděným autobusem dorazilo 12 odvážných turistů. Celkem je nás tedy 13. Hned na zastávce máme občerstvení a přejeme Majce vše nejlepší k narozeninám, již se také dočkala slevy na jízdném. Projdeme kolem obecního úřadu a sportovním areálem v obci na polní cestu lemovanou jabloněmi a poté březovou alejí přijdeme nad obec Proseč, kde uhýbáme k větrné elektrárně Kámen. Asi ze vzdálenosti 100 metrů v závětří lesa si něco povíme o parametrech této elektrárny. Další cesta vede otevřeným terénem, trochu fouká, míjíme další malý rybníček a dojdeme pod vrchol Pekla, vystoupáme nahoru a díváme se do útrob zatopeného lomu Peklo s výskytem raka. Zase si povíme pár informací o místě a událostech, které jsou s místem spojeny. Mraky se zatím rozehnaly, a tak vidíme z nejvyššího bodu dnešní vycházky do širokého okolí. Sestupujeme loukou k Žižkově lavici. Připomínáme si bitvu husitů s křižáky u Habrů z 8. 1. 1422. Alenka nás vyfotila, chvíli posedíme, posvačíme a zbývá poslední úsek cesty do Habrů. Míjíme další tři rybníky a kaštanovou alejí polní cestou dorazíme na okraj Habrů. Přejdeme most přes Sázavku vytékající z Haberského rybníka a za chvíli jsme na náměstí. Do odjezdu autobusu zbývá asi půlhodina, oklepeme boty od trochu bláta, někdo stačí i něco nakoupit. Našlapali jsme 8,5 km, fotodokumentaci zařídila osvědčená fotografka Alenka, děkuji. Děkuji všem odvážným, kterým jsem mohl ukázat některá místa z mého okolí.

Lumír Bláha

Středa - 26. 3. 2025

Do Větrného Jeníkova

Dneska jsme se vydali vlakem do Plačkova. Příjelo nás 24 turistů. Cesta nás vedla přes obec k lesu, tentokrát jsme vynechali okruh kolem rybníka, podél dálnice. Na křižovatce jsme minuli odbočku k Westernovému městečku, prošli tunelem pod dálnicí a pokračovali dál lesem. Zastavili jsme se u Lochovy studánky. Prošli vesničkou Mikulášov a už jenom po silnici do Větrného Jeníkova. Tady ve zdejší restauraci jsme se posilnili a počkali na autobus a jeli domů.

Milena Beránková

Úterý – 25. 3. 2025

Přes Poděbaby

Na dnešní vycházku se u Billy sešlo celkem 26 turistů, velká převaha byla žen, (jako vždy), těch bylo 24 a 2 muži. Kousek pod Billou jsme si pochutnali na výborných dobrotách od Majky S. a  Evy L., které slavily svátek a narozeniny, tak jsme jim tam popřáli všechno nejlepší a pokračovali dále podél řeky až na Humpoleckou ulici. Po chodníku jsme došli kolem letiště na Občiny a po projití vesnicí jsme se zastavili u koupaliště, které bylo vybudováno z dřívějšího rybníka, abychom doplnili tekutiny. Tam se oddělily 2 turistky z Okrouhlice, které šly domů jinou cestou.  Cesta nás vedla dále k Poděbabům a tam jsme se společně vyfotili u domu, který je uveden jako památka. Naproti jsme se dívali na dřívější školu, která byla už zrušena a slouží nyní k bydlení. Já jsem tam vzpomínala na dětství, které jsem tam jako malá prožila. Po projití vesnice jsme pokračovali na kopec k Veselici, kde je vidět za dobrého počasí hodně okolních vesniček. A potom už jsme dorazili do Perknova, kde někdo šel do restaurace, někdo jel autobusem a někdo pěšky. Tam vycházka končila, počasí nám přálo, bylo i teplo, jen pár kapek spadlo v Perknově. Děkuji všem za účast, Alence H. za focení a Daně P. za pomoc. Ušli jsme celkem asi 9 km a snad byli účastníci spokojeni.

Jana Adamová

Středa - 19. 3. 2025

Okolo kapliček u Pelhřimova

Z Havlíčkova Brodu jsme odjeli přímým autobusem do Pelhřimova. Ve Věži přistoupila 1 turistka a tak v počtu 33 turistů jsme se po seznámení s trasou vycházky a po focení před autobusovým nádražím v Pelhřimově vydali směrem k HZS Pelhřimov, kde jsme se napojili na MTZ, která nás vedla z města Javorovou alejí kolem zahrádkářské kolonie k rozcestí Maštálka. Zde jsem přečetl pověst, podle které se v mokřadech poblíž rozcestníku utopil kočár i se svatebčany na cestě z Myslotína do Starého Pelhřimova. My jsme od rozcestníku šli po ŽTZ do Starého Pelhřimova přes kamenný most nad železniční tratí do Tábora, okolo první kapličky sv. Mikuláše u Vlásenické silnice. Ve Starém Pelhřimově jsme došli ke kostelu Jana Křtitele a zde posvačili. Okolo druhé kapličky ve Starém Pelhřimově jsme došli ke koupališti u rybníka Stráž. Zde jsme opustili ŽTZ a došli ke třetí kapli sv. Floriána a pak už na autobusové nádraží v Pelhřimově. Ještě zbyl čas na oběd, případně nákup v Penny. Přálo nám počasí, byly krásné výhledy jak na město, tak na vrch Křemešník s rozhlednou Pípalkou a bílou stopou se zbytky sněhu na sjezdovce. Děkujeme Alence za fotodokumentaci. Ušli jsme 10 km.  

Jarka a Jindra Roseckých

Úterý – 18. 3. 2025

Přes Puklice do Luk nad Jihlavou (změněno: Z Luk nad Jihlavou)

Dnes na nás byl svatý Petr hodný, takže krásné slunečné a teplejší počasí nás provázelo celou cestu dlouhou skoro 8 km. Na nádraží v Lukách nad Jihlavou jsme popřáli Míle Kunové k polokulatým narozeninám, seznámili se s trasou a Míla Š. přidala své informace. Městys Luka jsme prošli od muzea se slunečními hodinami nahoru, nahlédli jsme do kostela sv. Bartoloměje, Zdeněk nás vyfotil před barokní sýpkou (nyní školní tělocvičnou) a sestupovali jsme dolů. V Úzké uličce jsme potkali děti ze školky, jedno z nich nás nazvalo „školkou babiček“ a zastavili jsme se tam u zahrádky s kamenným dráčkem. Opět jsme po mostě přešli řeku Jihlavu, vlevo byl vidět zámek a vpravo za řekou starý skleník, dali jsme se pak po červené značce do vesničky Předboř. Občerstvili jsme se a začalo stoupání silničkou, nejprve dosti velké, ale postupně se zmírnilo. Občas jsme se ohlédli zpět a kochali se pěknými výhledy na Luka a okolí. Když se přibližovala obec Puklice, zahlédli jsme vlevo dál od silnice kostel a zámek v Přísece (muzeum autíček). V Puklicích jsme obdivovali moderní velkou školu, někteří navštívili židovský hřbitov a pak zámek (teď je tam pošta a byty). Po krátké pověsti jsme se vraceli zámeckým parkem a kolem pamětní lípy ke škole, kde jsme počkali na autobus. Odvezl nás do Jihlavy a potom další do Havlíčkova Brodu či Přibyslavi i dál. Spokojeno bylo všech 14 účastníků.

Alena Hladká

Sobota - 15. 3. 2025

Do Radošova ke kapličce sv. Jiljí

Z Havlíčkova Brodu nás odjelo 17 turistů a 1 se k nám přidal v Jihlavě. Vystoupili jsme v Dolní Smrčné s dalšími turisty ze Světlé, Telče a z Jihlavy. Zde jsme se seznámili s plánem vycházky. Po MTZ jsme došli k Pavlovskému mlýnu a odtud se vydali po silnici směr Radošov. Cestou jsme odbočili ke kapličce sv.Jiljí a Vavroveckému rybníku, kde jsme posvačili a společně se vyfotili. V Radošově jsme si v cíli pochodu v kulturním domě po vystátí menší fronty mohli dát zvěřinový guláš, pivo a kávu. Také zde hrála hudba k poslechu i tanci. Poté vycházka pokračovala na vlak do Bítovčic. Cestou jsme odbočili na Bílou Horu, pak prošli vesničkou Vržanov a došli údolím Kamenického potoka s chatovou osadou „Údolí radosti“ do Bítovčic. Na kraji obce jsme se ještě zastavili v hospodě u tramvaje, ale bylo zavřeno. Pak už jsme došli na zastávku na vlak. Děkujeme Františkovi za foto. Ušli jsme v chladném a trochu větrném počasí 13 km.

                                                                                                                             Jarka a Jindra Roseckých

Středa - 12. 3. 2025

Vepřové hody v Nové Vsi

Na tuto vycházku se nás na nádraží sešlo devět, v Perknově přistoupil Milan B. a v Pohledi na nás čekala Květa P.. Po krátkém zahájení jsme vyrazili po mostě přes Sázavu a kousek za nim jsme se na obvyklém místě společně vyfotili. Bylo poměrně chladno, ale nepršelo ani nesněžilo, takže jsme v počtu jedenácti celkem poklidným tempem vyrazili na trasu. Šli jsme terénem a kousek po silnici přes Dobrou až do Nové Vsi. Cestou výhledy nebyli ani Lipnici jsme kvůli mlze neviděli. V cíli už byla většina účastníků akce, kteří přijeli autobusem, nebo auty. Za družného povídání a vzpomínaní na doby minulé jsme si pochutnali na dobrém jídle i pití. Potom jsme si vyzvedli objednané balíčky, zaplatili a postupně jsme se rozcházeli k vlaku, autobusu, nebo k autům. Celkem nás bylo třicet jedna a ušli jsme čtyři a půl km. Myslím, že byli všichni spokojeni a děkuji Aleně za focení.

                                                                                                                    František Pithart 

Úterý - 11.3.2025

Ze Svatého Kříže přes Dolík

Po změnách jízdních řádů dopravním podnikem, jsme odjeli správným autobusem a hlavně ze správné zastávky z Havlíčkova Brodu do Svatého Kříže. Po výstupu z autobusu jsem po uvítání a informacích o dění v klubu, jsem přítomné seznámila se zajímavostmi a historií Svatého Kříže. Zastavili jsme se u pomníku Karla Kuttelwaschera - nejúspěšnějšího československého stíhacího pilota 2.světové války. Navštívili jsme žulové sousoší Járy Cimrmana, Růženky a inspektora Trachty z divadelní hry Hospoda na mýtince, které zhotovil havlíčkobrodský sochař Radomír Dvořák. Slavnostně byla odhalena 6. 9. 2020  Zdeňkem Svěrákem s dalšími herci Divadla Járy Cimrmana. Sousoší stojí před bývalou panskou hospodou, zrenovovanou na Divadlo u Janáčků. Na hřbitově ve Svatém Kříži jsme navštívili hroby básníka a grafika Bohuslava Reynka a jeho ženy básnířky Suzanne Renaud a jejich synů Jiřího a Daniela Reynkových. Poté jsme prošli přes bývalé lázně v Petrkově k zámku, který  vlastní Památník národního písemnictví. V zámku se narodil Bohuslav Reynek a pobýval zde se svou ženou. Pokračovali jsme do Dolíku, cestou jsme měli nádherné výhledy. Počasí nám opravdu přálo. Cestou jsme viděli v ohradě pštrosy, došli jsme do části U Vítků, kde jsme se rozloučili, neboť někteří účastníci odešli k Čechovce domů a ostatní kolem rybárny a Žabince do Havlíčkova Brodu. Zúčastnilo se 20 turistů a našlapali jsme asi 7 km. Turista Zdeněk nafotil průběh vycházky. Děkuji všem, kdo se zúčastnil.

                                                                                                                                                       Jarka Kohoutová

Sobota - 8. 3. 2025

Rozhledna Vysoká a kaple Belveder

Z Havl. Brodu jsme odjeli osobním vlakem do Kolína a po přestupu na vlak na Ledečko jsme v počtu 27 turistů vystoupili v Ratboři. Zde jsme se seznámili s plánem vycházky, vyfotili se před opraveným nádražím a posilnili se na cestu řízečky a perníkem od Soni, které jsme popřáli k půlkulatým narozeninám. V Ratboři jsme došli na náves a šli jsme po ZTZ  přes vesničku Sedlov do městyse Suchdol a pokračovali do vesnice Vysoká a pak už stoupali na kopec Vysoká. Zde jsme nejdříve obdivovali zříceninu poutní kaple Jana Křtitele (nazývanou Belveder) a došli k rozhledně. Vstup nám byl umožněn díky paní Veselé z Miskovic, která mimo otevírací dobu přijela a rozhlednu odemkla. Po výstupu na rozhlednu a občerstvení pod rozhlednou jsme na její doporučení Miskovice obešli polní cestou okolo zaniklých vápenek a vápencového lomu. Poté jsme se napojili na ZTZ a malou odbočkou došli ke studánce sv. Vojtěcha a tam se na chvíli zastavili a napili výborné vody. Poté jsme okolo mlýna už pokračovali po MTZ přes kamenný akvadukt do Kutné Hory. Došli jsme okolo nemocnice na Rejskovo náměstí s kašnou, kde jsme ukončili společnou vycházku a každý podle svého měl dost času na prohlídku města, návštěvu IC, posezení v restauraci nebo cukrárně. Všichni jsme pak odjeli vlakem ze zastávky Kutná Hora-město. Děkuji Františkovi za fotodokumentaci. Ušli jsme za téměř letního slunečného počasí 18 km.                            

Jarka a Jindra Roseckých

Středa - 5. 3. 2025

Z Říkonína do Níhova

Vycházka naplánovaná Mílou Landovou se trefila do prosluněného jarního dne.  V počtu 22 jsme vyrazili po zelené do Říkonína ke kapličce sv. Jiljí a pak se dali údolím proti proudu Libochovky. Na začátku jsme utužili svou kondici náročným výstupem a zpět k říčce. Rekreační osadou Kutiny jsme se dostali k viaduktu, chvilku postáli u místa, které připomíná železniční neštěstí z roku 1970… Procházeli jsme místy divokým skalnatým údolím, pod Sochorskou skálou, prosluněnými loukami… Údolí jsme opustili a vystoupali lesní cestou do Rojetína. „Tady někde mají kozla…“ a pak jsme ho uviděli. S obrovskými zakroucenými rohy se krmil senem, pak se rozvážně postavil a vykročil… Naštěstí byl uvázán na provaze… Tady jsme opustili zelenou a při cestě objevili sochu sv. Zdislavy, (kterou jsme během páteční průzkumné cesty v mlze nezahlédly). Lacinova (jak říká autor víceméně snová) křížová cesta směřující od silničky k vrchu Chochole je tvořena kameny, do nichž jsou vytesány symboly jednotlivých zastavení, a končí křížem. Na poslední křižovatce před Níhovem stojí smírčí kříž. Ještě v Níhově nás čekalo překvapení s vykovaným pohoštěním na kamenném stole, ale asi si každý raději pochutnal doma… Cestování s výlukami bylo náročné, přesto výlet stál za to.

                                               Věra Melicharová a Milena Košetická

Úterý - 4. 3. 2025

Z Vysoké do Okrouhličky

Vyjeli jsme autobusem z Havlíčkova Brodu do obce Vysoká. Po informacích o trase a historii obcí, kterými budeme procházet a po novinkách z Klubu jsme se vydali směrem Čistá. Zde jsme se zastavili ve vytvořeném lesním parku s rybníčky. Pokračovali jsme do Květnova, kde jsme si udělali pitnou  zastávku. Přešli jsme opatrně hlavní silnici a pokračovali do Okrouhličky. Cestou jsme se kochali výhledy na hrad Lipnici a okolí. Sešli jsme do vesnice, zde jsme si udělali společné foto a vyčkali na autobus, který nás dovezl do Havlíčkova Brodu. Na vycházce se sešla většina žen v počtu 22 a jediný turista Zdeněk nám dělal fotodokumentaci. Takže celkem 23 turistů bylo určitě spokojeno s pěkným slunečním počasím a věřím, že snad i s vycházkou. Našlapali jsme 7 km. Všem děkuje

                                                                                                                                                       Jarka Kohoutová

Sobota - 1. 3. 2025

Do Havlíčkova Brodu přes Karlov

Na první březnovou vycházku jedeme vlakem do Rozsochatce. Po ZTZ jdeme přes osadu Údolí k Dolní Krupé a okolo Pilského rybníka na cyklo-stezku. Do Dolní Krupé ale nedojdeme, odbočíme po neznačené polní cestě na samotu Karlov. Je to asi poloviční cesta našeho cíle, a tak si dáváme chvíli odpočinek s občerstvením z vlastních zásob. Z Karlova pokračujeme přes les do Knyku. Tady se opět napojíme na ZTZ, která vede Vlkovskem okolo kaskády rybníků do Havlíčkova Brodu. I když nám sluníčko nesvítilo, nikam jsme nespěchali a šli jsme si na pohodu. Františkovi děkuji za fotodokumentaci. Celkem bylo 16 turistů a ušli jsme 13 km.

 Dana Petrová

Středa – 26. 2.2025

Ze Skály do Humpolce

Na dnešní 10 km vycházku se nás sešlo 17 turistů. Autobusem jsme dojeli na zastávku Leština. Po informaci o vycházce jsme se vydali na cestu do Leštiny s prohlídkou tamní kapličky Sv. Václava – kaplička byla zamčená a nebyla ani možnost, podívat se oknem dovnitř. Škoda. Pokračovali jsme dál po silnici směrem na Čejov. Na konci Leštiny jsme objevili raritu – obrovský památeční strom hrušně. Bohužel informace o stromu byli nečitelné. Pokračovali jsme dál, teď již po MTZ až k Čejovu, nebylo úplně jasné počasí, tak výhledy nebyly tak pěkné. Na odpočívadle u Čejova jsme posvačili, vyslechli informace od Jindry ohledně akce „Prameny řek“ a pokračovali dál přes Čejov, kde nás na návsi zaujal velký Plíhalovský rybník a k němu byla i nezbytná pověst. Další cesta vedla po cyklostezce na Hadinu – malá obec s Pstružným potokem – levý přítok Sázavy a Závršským rybníkem. Na cestu do Humpolce, kolem velkého rybníka Hadina a závodiště Zlaté podkovy nám svítilo i sluníčko a vítala nás děvčata na koních – žákyně zdejšího učiliště. Zde jsme vycházku ukončili, část účastníků jela domů a ostatní šli na oběd nebo na kávu a do Brodu odjeli později.

Jana Píšová, Majka Sedláková

Úterý – 25. 2. 2025

Kolem Pilské nádrže

Rychlíkem a autobusem MHD jsme přijeli ke žďárské továrně Tokoz a u parkoviště jsme zahájili naši vycházku. Na cyklotrase jsme se zastavili u chráněné lípy, podél sportovního areálu Pilské nádrže jsme došli k pomníku legionáře R. Krejčího a u sousoší Hraniční kámen jsme se společně vyfotili. Na kraji obce Polnička jsem přečetla pověst o hastrmanovi a nedaleko kamenolomu jsme pokračovali do samoty Hynkovec, kde jsme obdivovali zajímavě upravené vrby u cesty a u vody. To už nás vedla červená značka až do lesa a pak po zelené jsme zamířili ke studánce Salvátorce. Posvačili jsme a vyslechli si další pověst o kopci Salvátor, podle kterého je studánka pojmenována. Kolem autokempinků a Tálského mlýna jsme se dostali k Dolnímu hřbitovu a nahlédli přes zamřížovanou bránu dovnitř. U cukrárny U Tří hvězd jsme se rozdělili: někteří vstoupili dovnitř a dali si něco sladkého, jiní pokračovali dál na oběd do restaurace. Na vlakovém nádraží jsme se opět sešli a rychlíkem odjeli domů. Část turistů nachodila 7 km (použili MHD na terminal) a druhá část 12 km (pěší trasa). Všichni byli spokojeni, i když výhledy nám kazilo celodenní mlhavé počasí.

Alena Hladká

Sobota - 22. 2. 2025

Lovětínský krápník a Havlův kopec

Ranním vlakem za už vycházejícího slunce se vydáváme na začátek naší plánované vycházky do Hodic. Zde v počtu 25 našich účastníků se nejdříve vyfotíme, následuje několik informací k trase, zvenčí si prohlédneme místní železniční muzeum a poté se už vydáme na předem plánovanou trasu. Z Hodic vycházíme za krásného slunečného počasí s větrem v zádech, kdy nejdříve míjíme místní výrobnu uzenin a po ZTZ pokračujeme za obec Hodice, kde ZTZ opouštíme a po místní silnici pokračujeme na rozcestí Horní Hluboký rybník a po cyklotrase se dostáváme do obce Růžená. Zde se napojíme na ŽTZ po které pokračujeme do obce Lovětín, kde následuje přestávka na občerstvení. Po přestávce se vydáváme po cestě k Lovětínskému krápníku, který tam ale letos nebyl a zbyla po něm jenom ocelová roura, která vyčnívala ze země. Ale byli jsme zde! Odtud už naše cesta vedla na nejvyšší bod naší vycházky a to na Havlův kopec 679 m n.m. Zde byla krásná panoramata do okolní krajiny čehož jsme využili ke vzhlédnutí. Dále po travnatém palouku jsme se opět napojili na ŽTZ po které jsme došli do Batelova, který jsme si během chůze prohlédli a směřovali jsme do cíle dnešní vycházky a to do místní restaurace, kde jsme se občerstvili velmi chutným řízkem a hranolky. Poté následoval přesun na vlak a odjezd zpět domů. Vycházka byla příjemná za krásného slunečného a trochu větrného počasí. Celkem jsme ušli 12 km.

Ladislav Rasocha

Středa – 19. 2. 2025

Z Bobrové do Skleného nad Oslavou

Z Havlíčkova Brodu odjížděl vlak v 8:01 s mírným zpožděním. V Přibyslavi, kde jsme přistupovaly, měl zpoždění 5 minut. Na přestup ve Žďáře nad Sázavou se z plánovaných 7 minut stala pouhá minuta. Ale hodná paní průvodčí nám zajistila, že autobus do Bobrové na turisty z Havl. Brodu počkal. Vystoupili jsme za mrazivého, ale slunečného počasí v Dolní Bobrové, po místní značené cestě došli do Horní Bobrové a kolem kostela svatého Petra a Pavla ke křížové cestě. 14 empírových kapliček podél cesty na kopec Kalvárie je nehmotná kulturní památka. Stále jsme pokračovali po naučné stezce kolem Bobrové, sníh křupal pod nohama a výhledy do okolí byly překrásné. Jeden trochu nepříjemný kopec dolů a už jsme v údolí říčky Bobrůvky. Krátké zastavení u Gohialova kamene a dál po cestě k Radešínu. Zdejší zámek je v soukromém vlastnictví, takže nepřístupný. Ale nám to nevadí, naše kroky vedou do balónového hotelu, kde jsme si dali výborné papání a pivko ze zdejšího pivovaru. Po občerstvení a odpočinku pokračujeme po červené tur. značce do Skleného nad Oslavou k vlaku, přestup ve Žďáře nad Sázavou byl opět v poklusu. Počasí bylo luxusní, slunečné, mrazivé a sešlo se nás 12 turistů. 

Míla Landová

Úterý - 18. 2. 2025

Návštěva HBH odpady

Na dnešní vycházku jsme vyšli od studánky na Plovárenské. Sešlo se nás 21 turistů. Trasa vedla kolem zahradnictví ”Křesťan “, potom jsme pokračovali podél řeky Šlapanky, a prošli tunelem k firmě HBH ODPADY. Cílem naší návštěvy byla exkurze provozovny. Tam se nám věnovala zaměstnankyně, která nás prováděla po provoze firmy. Od ní jsme se dozvěděli spoustu informací o likvidaci a třídění odpadů. Na prvním dvoře je výkup kovového odpadu a druhotných surovin. Tady se naše skupina zvážila a pořídila foto na nákladní váze. Všichni dohromady jsme vážili 1640 kg. Potom nás další průvodkyně odvedla do druhého dvora. Tam je linka na třídění plastových a papírových obalů. Linku jsme v provozu neviděli, protože zaměstnanci byli na svačině. Jinak návštěva byla poučná. Nachodili jsme 7 km. Vycházku jsem vedla s J. Adamovou.

 Majka Sedláková

Neděle – 16. 2. 2025

Za svatým Valentýnem – kaple sv. Antonína na Rounku

Tradiční vycházku za sv. Valentýnem, která se letos uskutečnila 16. 2., bychom mohli charakterizovat slovy Karla Poláčka: „Bylo nás pět“… Na početný havlíčkobrodský odbor dost slabá účast. „My hoši, co spolu chodíme“ (a děvčata, samozřejmě) jsme se nedali odradit mrazivým ránem. Z nádraží v Rantířově jsme spolu s jihlavskými účastníky výpravy vystoupali (částečně po silnici a částečně lesní cestou) kolem hájenky na Rounku ke kapli sv. Antonína. Provázelo nás nádherné slunečné počasí a jiskřivý sníh. Po svačině naše pětka pokračovala už samostatně přes Šance a středověké kutiště zpět do Rantířova. Odtud jsme se vydali po červené turistické značce podél řeky Jihlavy chatovou oblastí přes vyhlídku Zaječí skok zpět do Jihlavy. Za našlapaných 12 km jsme se odměnili v restauraci Venuše a ze Starých Hor nás pak vlak dopravil šťastně domů. S láskou k turistice…

Radka Mikulková

Středa – 12. 2. 2025

Do Třebíče

Celé dopoledne drobně chumelilo i v Třebíči, kam se vydalo vlakem 21 turistů. Po zahájení jsme kráčeli z nádraží ke kostelu Proměnění Páně a podívali se dovnitř. Z Masarykovy vyhlídky byly pěkné pohledy na město s řekou Jihlavou. Kolem bašty a pomníku Jana Žižky na Hrádku jsme došli na židovský hřbitov, který se táhne až dolů do Týnského údolí. Sešli jsme tam a prohlídli si geopark. Podél Vodovodního rybníka jsme pokračovali nahoru a sestupovali do židovské čtvrti a potom k bazilice sv. Prokopa a zámku. Všichni jsme se zúčastnili prohlídky krásné baziliky, i když paní průvodkyni nebylo úplně dobře rozumět. Za venkovní bylinkovou zahrádkou jsme se kochali dalším výhledem na Třebíč. V restauraci U Kocoura jsme obědvali, ohřáli se a odpočli si. Následoval pochod k Větrníku (5 lidí šlo po vlastní trase), vyslechli jsme pověst a náhodou se tu objevil mladý průvodce, který nám podal důležité informace. Zastavili jsme se v blízké pekárně a nakoupili výborné pečivo. Mířili jsme opět do města, potkali jsme kostel sv. Martina s vyhlídkovou věží, velké Karlovo náměstí, domy ozdobené sgrafity a sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Nechyběla ani návštěva cukrárny, káva a zákusek. Nakonec jsme dorazili do cíle na nádraží v původní sestavě a odjeli po 10 km putování domů.

Alena Hladká

Úterý – 11. 2. 2025

Do Planetária

Dnešní vycházku jsme zahájili ochutnáním zákusků od Věry Dymáčkové a popřáli jí hodně zdraví k jejím významným narozeninám. Prošli jsme parkem, kolem stadionu, přešli jsme Chotěbořskou ulici a došli ke spodnímu vchodu Nuselské základní školy. Do Planetária někteří vyjeli do 4.patra výtahem, jiní vyšli po schodech. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a vystřídali se v 3D kině na filmu "Divoká Afrika" a v planetáriu na filmu "Ze Země do vesmíru". Po promítání jsme si prošli venkovní prostory s rozhledem na město. Vycházku jsme někteří zakončili posezením v Kavárně Brod, jiní odešli domů. Bylo nás 39 turistů a ušli jsme 5 km.                                                                                                                                                                                                                                 Miluše Čiplová

Sobota - 8. 2. 2025

Okolo Okrouhlice

Sobotní větrné dopoledne jsme na vlakovém nádraží v Okrouhlici přivítali 14 našich turistů a společně se vydali na plánovanou trasu směr Broumova Lhota. Nejdříve po ZTZ do Babic, kde souběžně navazovala NS Jana Zrzavého s Posázavskou cyklostezkou, která nás dovedla kolem polí a poté lesem až na křižovatku, kde po odbočení vlevo jsme se napojili na ŽTZ, vedoucí kolem rekreačního zařízení Ředkovec až do Broumovy Lhoty. Zde jsme se zastavili, posvačili a také obešli zdejší zajímavosti - kapli, památník Antonínu Knotovi a hospodu známou z filmu Signál, která je nyní v rekonstrukci. Dál jsme pokračovali po cyklostezce až na začátek vesnice Volichov, a zde odbočením vlevo přešli na ZTZ. Při zastavení jsme se mohli kochat krásným výhledem na okolní krajinu a na hrad Lipnice. Cestou lesem a kolem polí jsme se již vraceli zpět přes Babice do Okrouhlice. Završením vycházky bylo posezení v místní hospodě, která je vyhlášená výbornou kuchyní. 11km, 14 turistů, vedli: M. Rosičková a Láďa Kříž.

Majka Rosičková

Středa – 5. 2. 2025

Přes Olešnou do Ledče

Na vlakové zastávce Horní Ledeč se nás sešlo 15. Měly s námi jít další dvě turistky – Míla a Věra z Přibyslavi, kterým minutou ujel vlak (proč jen ten vlak do Ledče jezdí v tak nevhodnou dobu – ty problémy s tím znám nejlépe já). Takže se děvčata rozhodla pro svoji vycházku. Moc ráda jsem viděla Františka, který se hned ujal dokumentování vycházky – díky. Po uvítání jsme se vydali do kopce směr Hradec, který jsme prošli téměř celý, a odbočili na polní cestu. Ta nás dovedla do vísky Olešná, kde byla krátká přestávka na občerstvení. Dál jsme pokračovali po silnici k rozcestí k Hamrům, kde jsme se chviličku zastavili, a před Hradcem odbočili ke Třem křížům a došli opět do Horní Ledče. Pod hradem jsme se rozloučili, většina turistů zůstala na vlakové zastávce, někteří se rozhodli ještě navštívit ledečskou restauraci nebo cukrárnu. Jsem ráda, že se turisté seznámili s dalším okolím Ledče, které ještě neznali. Ušli jsme 10 km.

Květa Pidimová

Úterý - 4. 2. 2025

Vlkovskem

Od VÚB jsme se v 9 hodin vydali směrem ke koupališti, potom kolem vypuštěného Cihláře, kde probíhají přípravy k úpravě pláže a mola. Kolem Hajdovce, kde nás provázelo praskání ledu „vodník si asi vařil kávu k snídani", dále míjíme Pfaffendorfský rybník, Zádušní a cestou vpravo nahoru lesem přicházíme k silnici na Český Dvůr. My ale jdeme směrem k Brodu. Asi po dvoustech metrech uhýbáme na polní cestu, procházíme Občinami a dál přejdeme k samotám u Myslivců a Venců. Po přejití mostu nad obchvatem se pomalu rozcházíme každý ke svému domovu. Bylo nás 22, ušli jsme asi 9 km a svítilo nám krásně sluníčko.

Ema Dočkalová, Míla Špačková

Sobota - 1. 2. 2025

31. Zimním Podoubravím – memoriál Ladislava Dymáčka

V 8:10 jsme odjeli z Havlíčkova Brodu osobní vlakem v počtu 18 turistů, na Bílku vystoupily 2 turistky a zvolily trasu 5 km do Sobíňova. Na startu v Sobíňově v kulturním domě již čekal Lumír a tam jsme se rozdělili na dvě skupiny. 4 turistky si prošly naučnou stezku okolo Sobíňova. Ostatní jsme vyšli na vyhlídkové místo nad Sobíňov a vyfotili se na obří lavici a přes rozcestník Březinka pokračovali do Ždírce nad Doubravou. Tam jsme se zastavili v cukrárně. Pokračovali jsme na Nové Ransko a podél Doubravy došli zpět do Sobíňova. Tam ještě byly Lenka s Jarkou a Jardou Jonákem. Poseděli jsme u dobrého jídla a pití, ale hudbu jsme neslyšeli, protože jsme odcházeli na vlak. Ušli jsme 6, příp. 10 km. V cíli jsme obdrželi pamětní list a propisovačku s logem pochodu. Počasí bylo skoro jarní, svítilo sluníčko a po sněhu ani památky.

Jarka a Jindra Roseckých

Středa – 29. 1. 2025

Procházka Brnem 2

Na druhou vycházku Brnem vyrazilo celkem 26 turistů. Tentokráte vedla trasa procházky Starým Brnem a vyvrcholením byla návštěva Vodojemů na Žlutém kopci. Od hlavního nádraží jsme šli kolem Městských lázní Kopečná na Mendlovo náměstí, pomyslný střed Starého Brna. Zde jsme si zvenku prohlédli baziliku Nanebevzetí Panny Marie a pivovar Starobrno.  V poklidné zahradě u Mendlova muzea jsme popřáli Míle k narozeninám a za gratulaci dostali sladkost a výbornou medovinu. Pokračovali jsme kolem letohrádku Mitrovských a brněnského výstaviště na Žlutý kopec. Zde jsme si prohlédli skalní úvar Helgoland a došli k cíli dnešní vycházky – Vodojemům na Žlutém kopci. První cihlový vodojem byl postaven v roce 1874, druhá cihlová nádrž v roce 1894 a třetí z monolitického betonu byl dokončen v roce 1917. Celkem měly vodojemy na Žlutém kopci objem více než 30 milionů litrů a v provozu byly až do roku 1997. Po prohlídce těchto mysteriózních podzemních katedrál jsme sešli kolem pravoslavného kostela sv. Václava parkem pod Špilberkem do centra města. Odtud někteří hned sešli k nádraží a odjeli vlakem domů, většina se posilnila v restauraci nebo cukrárně. Plni dalších nových poznatků a dojmů o Brně jsme odjeli rychlíkem domů. Našlapali jsme 7 km. 

Zdenka Teclová

Úterý – 28. 1. 2025

Od jeskyně k jeskyni

V Ostrově jsem čekala na autobus z Havlíčkova Brodu a říkala si, když nikdo nepřijede, pojedu s ním zpět do Ledče. První vystoupila Míla – a ejhle povídá: „Je nás 25“. Díky všem, kteří přijeli. Po uvítání celá skupina přešla přes vesnici Ostrov, lesní cesta nás zavedla do Hradce. Tam jsme nezapomněli na pitný režim a pokračovali alejí do Ledče, kde nás čekala zastávka u pana sochaře Petra Mináře. Jeho sochami byli všichni nadšeni, pan Minář se s námi i vyfotil. Cestou jsme potkali jeho další dílo – „OKNO“ – v jeho otvoru se vyjímá naše ledečská kostelní věž. Pak už jen čekaly jeskyně – pod hradem, pod Šeptouchovem, na Hůrce a informace o nich. Jsou vápencové, ale žádná z nich není bohužel v dnešní době přístupná. Celkem jsme ušli asi 7 km. Díky Aleně za fotografování a Emě, že se ujala funkce „konečníka“.

Květa Pidimová

Sobota - 25. 1. 2025

Třešť – betlémy

Sobotní vycházka měla trochu zkomplikovaný odjezd, neboť práce na železnici posunuly odjezd o 10 minut. I tak se nás sešlo 16 turistů. Vyjeli jsme náhradní dopravou autobusem do Jihlavy, kde jsme přestoupili na vlak do Třeště. Po informacích a buchtičkách od oslavence Zdeňka jsme se rozdělili na partu 11 osob, která podle plánku betlémů v rodinách v Třešti se vydala na prohlídky betlémů v rodinných domcích. Část party v počtu 5 turistů se vydala na průzkum k pramenu Moravské Dyje. V rodinných domcích jsme obdivovali skvěle upravené betlémy,  práci se stavbou a uspořádáním betlémů. Také jsme navštívili betlém v podniku Podzimek, stavili se v Turistickém centru, v Muzeu Vysočiny v  Schumpeterově domě jsme s průvodkyní prošli výstavu původních betlémů a vyslechli  historii domu. Prohlédli jsme si stálou výstavu třešťských betlémářů s velkými betlémy, doplněné novými postavičkami významných současníků. Prohlédli si dřevěný betlém, soch v životní velikosti  Na Hrázi   a betlém v zámeckém hotelu. Vrátili jsme se do města, občerstvili se ve známé hospůdce U Kapra. Poté jsme ještě navštívili betlém v kostele sv. Kateřiny Sienské. Parta z průzkumu k pramenu Moravské Dyje se vrátila do města a  stačila si ještě  prohlédnout  několik  betlémů. Po městě jsme našlapali asi 5 km. Děkujeme všem,  kteří s námi absolvovali cestu po betlémech, určitě toho nelitovali.

                                                                                                                         Jarka a Zdeněk Kohoutovi

Středa – 22.1.2025

Kolem Velkého Dářka

V Polničce nás vystoupilo z autobusu 20.  U pěkného dřevěného betlému jsme popřáli Marušce Musilové ke kulatým narozeninám, pochutnali si na jejím výborném cukroví a připili jí na zdraví. Po úvodu jsme kráčeli podél kaple Andělů Strážných a zahradní železnice, potkali jsme několik rybníků, ale hlavně jsme obdivovali zimní krásy, které vykouzlila jinovatka a sníh. Lesní cesta a zároveň červená značka nás dovedla k Velkému Dářku, částečně ukrytému v mlze. Poblíž rozcestníku Dařbucha jsme se zastavili, občerstvili se a přečetla jsem pověst Kouzelný tolar. Pokračovali jsme neznačenou cestou kolem Dářka, přes Karlovský potok a překonali jsme dosti frekventovanou silnici. V obci Karlov jsme míjeli sklárnu Svoboda, kapličku, pěkné domky a roubenky a v Galerii chutí a vůní – obchůdku s různým  zbožím si někteří nakoupili. Polní cestou jsme stoupali nad vesnici, na chvíli se nám ukázalo sluníčko a opět po ČTZ jsme se dostali do cíle naší cesty – Škrdlovic. Před kaplí sv. Cyrila a Metoděje následovalo společné focení. Někteří pak odjeli hned autobusem do Žďáru a vlakem domů, zbylí navštívili restauraci a odjeli později. Všichni byli spokojeni s devítikilometrovou pravou zimní procházkou. 

Alena Hladká

Úterý - 21. 1. 2025

Do Věže

Dneska jsme se vydali na procházku z Radňova do Věže. Znovu jsme si  prohlédli chaty podél potoka, pozdravili dřevěné žebráky podél cesty a vydali se dál lesem přes Koječín k Ulrichovu  mlýnu a do Věže.  Cesta byla zasněžená, místy zledovatělá, ale zvládli jsme to a do cíle dorazili v pořádku. Ušli jsme asi 6 km.                                                                                                                                                                                                                                       Milena Beránková

Sobota - 18. 1. 2025

Z Okrouhlice

Na okrouhlickém nádraží se nás sešlo 24. Procházeli jsme obcí a pak po silnici do Valečova. Po umrzlé cestě jsme přišli k samotě Pekárek, údolím Lučického potoka a podél bývalého mlýna jsme kráčeli do Lučice. U pěkného kostela sv. Markéty jsme se společně vyfotili, poblíž byly budovy školy a školky a na kraji městečka opravený družstevní lihovar. Silničky a polní cesta nás dovedly do Olešnice, kde jsme se rozdělili: větší skupina mířila na vlak do Okrouhlice, ostatní na občerstvení do hospůdky. Zahlédli jsme ještě lipnický hrad ukrytý v mlze. Počasí se postupně vylepšovalo, až se ukázalo sluníčko na modré obloze. Děkujeme Majce a Janě za příjemnou zimní vycházku dlouhou asi 11 km.

Alena Hladká

Středa – 15. 2. 2025

Na Šacberk

Dnešní ráno bylo nevlídné. Mrholilo, mrzlo, klouzalo to. I přesto nás v Novém Pávově z autobusu vystoupilo 12 turistů. Tady nám pod nohama praskal hezký prašan. Lesem jsme došli pod kopec Šacberk, zatím tam moc lyžařů nebylo, ještě bylo brzy, ale na parkovišti už stály 2 autobusy. Prošli jsme Zbornou a dál pokračovali po lesní cestě přes Vysoký kámen do Smrčné. Počasí nám přálo. Vycházka se vydařila. Ušli jsme asi 10 km.               

Beránková Milena

Úterý - 14. 1. 2025

Z Mírovky ke Kauflandu

Ani mrazivé ráno neodradilo turistky přijít na naši vycházku. Vlakem jsme popojeli z Havlíčkova Brodu do Mírovky. Kdo měl nesmeky, tak si je navlékl, protože na cestě byly zmrazky nebo sníh.  Po uvítání a informacích o obci Mírovka jsme pokračovali do Baštinova. Přešli jsme silnici ke Šlapanovu, prošli kolem samoty U Rybnických, čekali jsme výhledy, ale byly zakryté mlhavým oparem. Sešli jsme k rybníku U Zedníčků, sestupovali jsme do Novotného Dvora a poté odbočili k Menouškům. Vyšli jsme na Průmyslovou ulici a od kruhového objezdu jsme prošli pod železničním mostem a pokračovali ke Kauflandu. Poblíž Kauflandu jsme se rozloučili a vzájemně si poděkovali. Zúčastnilo se 11 turistů a našlapali jsme 7 km. Děkujeme turistkám, které se zúčastnily a bez problému mrazem a sněhem pokrytých cestách došly do cíle.

                                                                                                                        Jarka a Zdeněk Kohoutovi

Sobota 11. 1. 2025

16.Slavnostní oheň na Čeřínku – memoriál Mirka Svatoše

Probudili jsme se do bílého rána, ale neodradilo nás to a lehce po osmé hodině jsme vlakem odjeli do Kostelce u Jihlavy. Po vystoupení z vlaku jsme se společně vyfotili a pak už začalo stoupání k turistické chatě na Čeřínku. Vítr nám bičoval tváře, ale sněhu bylo oproti Brodu pomálu. Letos jsme všichni zvolili cestu lesem po ZTZ. Trasa byla místy ledovatá a trochu to podkluzovalo, ale do cíle jsme všichni došli v pořádku. Před chatou už nás čekali Jirka a Věra Veselých z KČT, odbor Čeřínek a snažili se o udržení ohýnku, který ve větrném počasí moc neposlouchal. Nicméně nakonec se rozhořel a my jsme si mohli opéct přinesené špekáčky. Následovalo ještě teplé občerstvení v chatě, setkání s přáteli z jiných odborů a také jsme dostali od Věry pěkné pamětní listy. V 11:30 se před chatou rozezněla fanfára a několik písniček, po kterých jsme se zaposlouchali do historie turistické chaty, se kterou nás seznámila Míša Svatošová. Potom jsme se rozdělili, někdo se vracel zpět do Kostelce a někteří zvolil trasu do Dolní Cerekve. Celkem se akce zúčastnilo 23 havlíčkobrodských turistů.

Lenka Žáková

Středa – 8. 1. 2025

Ze Šlapanova do Přibyslavi

Na vycházku se z nádraží ve Šlapanově vydalo 12 turistů pod heslem „I cesta je cíl“. Nad ránem napadla vrstvička nového sněhu, takže se nám dobře šlapalo. Pod sněhem schovaný led si přece jen počíhal na dva z nás a přesvědčil je, že i ze země je krásný pohled na ten boží svět… Přes Kněžskou a Dlouhou Ves jsme se dostali nad Přibyslav, pokochali se výhledem na Lipnici i cíl naší vycházky, záměrně v tomto počasí zvolený tak, abychom se mohli ohřát a občerstvit v cukrárně či restauraci. Opustili jsme modrou značku a pastvinou sešli k „Asuánu“ a vyšlápli kopec do města.

PS: Ve Šlapanově jsme se stavili u Feriho Simuny, abychom mu popřáli k narozeninám. Doufám, že jsme mu udělali radost.

Věra Melicharová

Úterý - 7. 1. 2025

Nové Dvory – Pořežín – Ronov

V Nížkově vystoupilo z vlaku 7 statečných turistů – 6 žen a 1 muž a vydali se kluzkou silničkou kolem Červeného mlýna. Tam jsem zjistila, že nemám čím fotit, protože jsem foťák zapomněla ve vlaku. Ochotná Vendulka zavolala svým mobilem (já jsem svůj nechala doma) na České dráhy, vše vysvětlila, nabídla se, že bude fotit, a po chvilce se ozvali z Havlíčkova Brodu, že foťák bude k vyzvednutí v úschovně zavazadel. Trochu jsem se uklidnila a pokračovali jsme v cestě přes starý most nad řekou Sázavou, stoupali jsme lesíkem a silnička nás zavedla do Nových Dvorů. Právě když jsem mluvila o kapličce P. Marie a pěkném starém statku s reliéfem Ukřižování (nyní je to penzion), rozezněl se zvonek v kapli, oznamující poledne. Žlutá trasa mířila vilovou čtvrtí a pak cestou nad údolím Losenického potoka, překonali jsme i podezřelou lávku nad potokem a dokráčeli k Pořežínské tvrzi. Tam už jsme změnili značku a šlapali po červené do Pořežína, svačili jsme u sousoší s medvědí rodinou, kde jsme se i společně vyfotili. Přečetla jsem pověst o bezedném jezírku u Ronova. Procházeli jsme Pořežínem, opět tu byla kaplička P. Marie, rybníček a na okraji se nám ukázaly  pěkné výhledy na Strážky a Rosičku. Neupravená a klouzavá silnice vedla podél zvětšujícího se kopce – skládky odpadů, v Ronově jsme se dohodli a prodloužili trasu až do Přibyslavi. Takže kolem Draka, po starém mostě a nad cyklostezkou i po ní jsme se dostali na přibyslavské nádraží a téměř všichni odjeli osobním vlakem do Brodu. Vyzvedla jsem si fotoaparát a pak odjela autobusem domů. Děkuji hlavně Vendulce a všem ostatním vytrvalcům zdar!

Alena Hladká

Sobota  4. 1. 2025

Přes Jalovec

Dopoledním vláčkem odjíždíme do obce Číchov, kdy se k nám během jízdy přidávají další účastníci dnešní vycházky. Po zahajovací informaci ohledně trasy se vydáváme v počtu 42 účastníků na předem danou trasu. Nejprve jsme od vlakové zastávky pokračovali po MTZ do kopce nad obec Číchov a dále do nejvyššího bodu dnešní vycházky PP Jalovec, který se nachází v nadmořské výšce 576 m n. m. Zde následovala prohlídka sportovního lyžařského areálu, ve kterém se nyní nelyžuje, a pokračovali jsme stále po MTZ na zříceninu hradu Střeliště, odkud byly krásné panoramatické výhledy do okolní krajiny. Dále jsme pokračovali po zpevněné komunikaci do osady Na Americe, odkud jsme došli na okraj městyse Okříšky. V Okříškách jsme navštívili místní zrekonstruovaný zámek, kterým nás po předem domluveném setkání, provedl a vše nám vysvětlil pan starosta Okříšek. Nyní se v něm nachází byty s pečovatelskou službou, kanceláře místního úřadu, obřadní síň, společenský sál a výstavní prostory. Po prohlídce jsme se přesunuli do místní restaurace, kde následovalo občerstvení a poté přesun na vlak a odjezd zpět domů. Trasa byla pohodová s panoramatickými výhledy a ke všemu přibyla dobrá nálada a všichni byli spokojeni z krásné vycházky. Počet účastníků 42 a délka trasy 10 km.

Ladislav Rasocha

Středa 1. 1. 2025

41. Novoroční sestup do údolí Doubravky

Po vánočních svátcích a silvestrovských oslavách jsme se sešli na havlíčkobrodském nádraží, odkud jsme, lehce po 10 hodině, odjeli příjemně vytopeným vlakem do zastávky Bílek. Tady proběhlo přivítání, přání do nového roku, seznámení s možnostmi různých tras a hlavně veřejná sbírka KČT – Novoroční čtyřlístek. Náš odbor se ke sbírce, pořádané na úpravu a budování bezbariérových tras nebo bezbariérových úprav turistických chat, připojil už po čtrnácté. Minimální příspěvek je 30 Kč, za které každý dostane samolepku sbírky a kalendářík. Jako překvapení dostal ještě každý účastník přívěsek se čtyřlístkem pro štěstí. V Brodě byla krajina lehce pocukrovaná sněhem, ale v Bílku nebyla po sněhu ani památka. To nám příliš nevadilo, protože i mráz, který už několik dní panoval, vytvořil kouzelné scenerie ledových krajek a vodopádů nejen na řece Doubravě, ale i na Kamenném potoce. Takovou krásu jsme dlouho neviděli. Celkem nás včetně turistických kamarádů z KČT Hlinsko sestoupilo do údolí Doubravky 67 a na účet veřejné sbírky jsme odeslali 4514,00 Kč.

Lenka Žáková