Kronika - 2025
Středa – 16. 4. 2025
Přes Římovice k Ranči
Na zastávce Golčův Jeníkov – město se nás sešlo 25 turistů. Po přivítání a nastínění cesty nám Míla předala důležité nové i starší informace. Potom jsme se vydali po cestě kolem kolejí, které nás provázely lesem i po louce až do vesnice Římovice. Na návsi jsme posvačili a po silnici pokračovali do obce Kozohlody. Zde se oddělila část turistů a ti směřovali na vlak. Většina se odebrala na Ranč Dalu na kraji vsi. Na ranči jsme se výborně nasytili i napojili, prohlédli si koníky i kozičky. Po příjemném odpočinku jsme vyrazili do Vlkanče, kde naše vycházka končila. Do Havlíčkova Brodu už nedorazili všichni, protože turisté postupně z osobního vlaku vystupovali ve svých obcích. Díky Františkovi, že se ochotně ujal fotografování. Za krásného slunečného počasí jsme ušli 10 km.
Květa Pidimová
Úterý - 15. 4. 2025
Z Rozkoše kolem Městské hájovny do Humpolce
Autobusem jsme dojeli na zastávku Humpolec – Rozkoš. Za mrholení jsme opatrně přešli hlavní silnici a za křižovatkou u čekárny jsem všechny seznámila s trasou, Míla přidala informace z Klubu. Vydali jsme se do Vilémova, kde jsme se zastavili u tzv. kašny, kde si mohou lidi natočit vodu. Pokračovali jsme k místu, kde kdysi byla obec Dobrá, k obrázku sv. Václava, který je na místě bývalého kostela. Došli jsme k Městské hájovně, prohlédli si významný strom Sekvojec obrovský. Od rozcestníku Bysterská silnice jsme změnili barvu turistické značky na modrou a travnatou později lesní cestou jsme došli a zastavili se u Památníku rumunských vojáků. Památník je v seznamu kulturních památek ČR. Scházeli jsme dolů do města, cestou viděli krásné trsy petrklíčů, také devětsil fialový, sasanky. Ve městě jsme pokračovali na Horní náměstí a po informacích jsme se v cukrárně dobře občerstvili. Poté navštívili Informační centrum, pak jsme kolem Cihelského rybníka došli na autobusové nádraží a vyčkali na odjezd autobusu domů. Sešlo se nás 16, našlapali jsme asi 7 km. Děkuji všem, že se zúčastnili za tak mlhavého počasí.
Jarka Kohoutová
Sobota - 12. 4. 2025
Prameny řek - DOUBRAVA
Z Havlíčkova Brodu jsme odjeli autobusem do Havlíčkovy Borové, kde na nás čekala 1 turistka z Přibyslavi a tak 37 turistů po seznámení s vycházkou a občerstvením od E. Dočkalové, které jsme popřáli k narozeninám, vyrazilo na cestu. Ještě Lenka Žáková předala ocenění členům odboru Františkovi Pithartovi a Květě Pidimové, kteří nebyli na výroční schůzi odboru. Okolo staré a nové vodárny a hasičského cvičiště jsme cestou lesem došli k samotě „U Janáků“. Od ní jsme po staré úvozové cestě došli lesem na vrch „Henzlička“. Zde jsme si připomněli předchozí akci „Vrcholy“. Pak už jsme šli po lesní silničce okolo vysílače ukrytého mezi stromy a po chvíli narazili na ZTZ, kterou jsme přešli, došli jsme na silnici mezi Vepřovou a Radostínem a po ní už šli k cíli dnešní vycházky, k pramenu řeky Doubravy. Zde jsme se občerstvili, společně se vyfotili a obdrželi „Záznamník“. Také sem přišli za námi dva turisté ze Ždírce nad Doubravou. Pokračovali jsme kousek po silnici, pak zkratkou došli na ŽTZ a po ní pokračovali do Račína. Zde bylo dost času na občerstvení v obecní hospůdce nebo posezení na zahrádce restaurace Leopold a poté jsme z návsi odjeli autobusem do Žďáru nad Sázavou a vlakem do Brodu. Ušli jsme v pěkném jarním počasí 10 km. Děkujeme Františkovi za foto. Protože součástí dnešní vycházka byla „Pomoc přírodě“, tak jsme cestou nasbírali několik tašek odpadu, který jsme vytříděný uložili do sběrných kontejnerů na Račíně.
Jarka a Jindra Roseckých
Čtvrtek – 10. 4. 2025
Čistá řeka Sázava
V počtu čtyř účastníků jsme se sešli na daném místě v Perknově. Z našeho odboru jsme byli jenom dva. Po předem předaných ochranných pomůckách jsme se vydali po dvojicích po obou březích Sázavy do města k obchodu Billa. Celkem jsme nasbírali 3 igelitové pytle a k tomu nějaká pneumatika a hasicí přístroj.
Ladislav Rasocha
Středa – 9. 4. 2025
Z Věže do Lipnice nad Sázavou
Na dnešní vycházku jsme odjeli do Věže autobusem v 8:10 hodin z terminálu HB. Po seznámení s cílem naší vycházky jsme po ŽTZ v počtu 23 turistů vyrazili do Lipnice nad Sázavou. Celá trasa vedla lesem kolem dlouhé obory „Veselsko“, smírčího kříže a lesního pramene. Po 6 km jsme dorazili k Wolkerovu památníku. Od památníku to bylo cca 0,5 km k občerstvení „U Vodníka“. Tam na nás koukali 2 klokánci a v rybníce plavaly nutrie. Pan majitel již na nás čekal a nabídnul nám pivo, kávu, čaj i párky. Sluníčko svítilo, a tak jsme se dívali po okolí rybníka s postaveným molem a na konci chatičkou na vodě s možností ubytování. Po té jsme se vydali kolem chatiček k rybníku Pelhřimák. Cestou mezi loukami se nám již otvíral krásný pohled na hrad Lipnice. Turista Jindra nás pozval do svého domu se podívat na jeho obrazy, které namaloval. Krajinky z jeho milované Lipnice. Díky, Jindro. Odtud jsme prošli chatovou oblastí a pěšinkou s opravdu krásnými výhledy na Orlovské lesy a Kamennou troubu. Z náměstíčka Lipnice n/S. Jsme odjeli autobusem v 13:15 hod. Procházka se všem moc líbila. Přispělo k tomu hezké počasí. Děkujeme Františkovi za fotodokumentaci. Ušli jsme hezkých 12 km.
Květa Průšová a Dana Petrová
Úterý – 8. 4. 2025
Dům přírody Žďárských vrchů
Protože byl zrušen přímý autobus ze Žďáru do Krátké, jeli jsme trochu komplikovaně: rychlíkem, osobním vlakem a pak postupně autobusy, takže jsme na místo dorazili o hodinu déle. V Novém Městě na Moravě jsme volný čas využili k občerstvení v restauraci. Potom jsme si prošli vesničku Krátká, která je památkovou rezervací s malebnými domky z 18. a 19. století. Vstoupili jsme do Domu přírody, přivítala nás milá paní průvodkyně se svou kolegyní a nabídly nám kávu i výborný zákusek. Přitom nám zajímavě vyprávěla o obyvatelích i zdejších staveních, následovala expozice, která ukazovala historii krajiny a vývoj zdejší přírody, nakonec jsme shlédli 3D film o Žďársku. Po společném focení jsme se rozdělili, většina – 8 účastníků - odjela hned autobusem a vlakem domů, tři jsme se vydaly na pětikilometrovou trasu do Sněžného. Cesta vedla po ŽTZ obcí Blatiny, podél hospody U Kosků, kavárny a pražírny Hofr, statku s koňmi i hotelem. Za samotou U Háje jsme procházeli lesem, začalo stoupání se stometrovým převýšením a červená značka nás dovedla do Sněžného. V tomto městysi jsme procházeli kolem kostela sv. Kříže, na náměstí jsme se nechali vyfotit a pokračovali autobusem do Žďáru a rychlíkem dál. Krátká trasa měřila celkem asi 2 km, delší 7 km. Spokojenost byla všeobecná.
Alena Hladká
Sobota - 5.4.2025
Koniklece - Kobylinec
Při zahájení nás Milan seznámil s trasou a připomněl nám, že jsme tady už dlouho nebyli. Potom jsme prošli městem až na MTZ. Překonali jsme nám dobře známy most přes Jihlavu, tady se nám nabídl pohled na Masarykovu vyhlídku. Pokračovali jsme dál a na kopci za městem jsme se zastavili u Božích muk. Kochali jsme se výhledem na Třebíč a okolí. Tady byl ve svém živlu Láďa R. který nás seznámil s blízkými i vzdálenými body v krajině. Potom jsme pokračovali kolem v.n. Lubí a dál u r. Starý Ptáčov se nám naskytl pohled na divoké husy. V obci Ptáčov jsme prošli kolem sochy sv. Václava a kolem Kaple sv. Cyrila a Metoděje až na Ptáčovský Kopeček. Tady jsme obdivovali první koniklece, posvačili a společně jsme se vyfotili. Dál nás dovedla MTZ až na Kobylinec, kde už pár lidí bylo. Tady jsme opět obdivovali krásné koniklece a potkali známe cyklistky z Brodu. Dál jsme pokračovali kolem Veselého rybníka až do obce Nárameč, kde na rybníku Gbel jsme viděli lovící volavky, plastiku vodníka a žáby a další dřevěné figury zvířat. Prošli jsme kolem Kaple sv. Jana Nepomuckého a kolem místní tvrze. Další obec Budeč už byla ukončením naši vycházky. Zde jsme šli kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gottharda, nakoupili jsme si ve večerce, prošli kolem sochy TGM, pomníku obětem světových válek, sousoší sv. Václava s anděly a sousoší svaté Rodiny až k zámku. Tady jsme obdivovali jak zámek, tak i zámeckou zahradu s množstvím soch. Potom jsme se vrátili do restaurace. Tady musím vyzvednout ochotnou paní hostinskou, která nám otevřela před otevírací dobou a navíc i když nevařili, ukojila naše chutě pizzou a tortillou. Posilnění a odpočatí jsme se odebrali na blízké nádraží. Počasí nám přálo, bylo nás devatenáct a ušli jsme šestnáct kilometrů. Děkujeme Milanovi za hezkou vycházku.
František Pithart
Středa – 2. 4. 2025
Od Žďáru k bledulím
To byla další vycházka, kterou jsem musela vést opačně, než jsem naplánovala, protože osobní vlak do Žďáru přijel s turisty pozdě a řidič autobusu do Blatin nemohl déle čekat. Následovala tedy okružní jízda autobusem MHD k Zelené hoře a tam nás František společně vyfotil a děkuji mu za celkovou dokumentaci. Podél Konventského rybníka a Pilské nádrže jsme kráčeli na začátek zelené značky, stoupali od kamene s rozcestníky do obce Stržanov. U kaple sv. Antonína Paduánského jsme poseděli, posvačili a vyslechli pověst o stržanovském rychtáři. Turistická stezka nás přivedla k vodní nádrži Strž a do Světnova, přidala se zde k nám Věra M. jako sedmnáctá do počtu. Zajímavý byl starý kamenný most přes Stržský potok, kaple sv. Václava a deska na budově školy, která připomněla slavného rodáka. Opět po ZTZ a neznačenou cestou vzhůru do lesa po hřebeni Českého kopečka – tak končil poslední větší výstup, potom cesta klesala na lesní křižovatku, u ní jsme si prohlédli pěkný smírčí kámen z roku 1815. Potkali jsme spoustu mravenišť, devětsilů a u Sklenského potoka nakonec záplavu bílých bledulí – to byla PP Světnovské údolí. Silnicí jsme došli na zastávku Světnov-Blatiny a při čekání jsme objevili další druh fialového devětsilu lékařského. Autobus všechny dovezl na žďárské nádraží, většina odjela rychlíkem a jenom tři Přibyslavačky autobusem. Počasí bylo zpočátku studené a dosti větrné, později se trochu oteplilo a občas se ukázalo sluníčko. Délka trasy se protáhla na 13 km, ale líbila se všem.
Alena Hladká
Úterý – 1. 4. 2025
Z Kámene do Habrů
Cyklus dalších vycházek zahajujeme na Apríla v obci Kámen, kam opožděným autobusem dorazilo 12 odvážných turistů. Celkem je nás tedy 13. Hned na zastávce máme občerstvení a přejeme Majce vše nejlepší k narozeninám, již se také dočkala slevy na jízdném. Projdeme kolem obecního úřadu a sportovním areálem v obci na polní cestu lemovanou jabloněmi a poté březovou alejí přijdeme nad obec Proseč, kde uhýbáme k větrné elektrárně Kámen. Asi ze vzdálenosti 100 metrů v závětří lesa si něco povíme o parametrech této elektrárny. Další cesta vede otevřeným terénem, trochu fouká, míjíme další malý rybníček a dojdeme pod vrchol Pekla, vystoupáme nahoru a díváme se do útrob zatopeného lomu Peklo s výskytem raka. Zase si povíme pár informací o místě a událostech, které jsou s místem spojeny. Mraky se zatím rozehnaly, a tak vidíme z nejvyššího bodu dnešní vycházky do širokého okolí. Sestupujeme loukou k Žižkově lavici. Připomínáme si bitvu husitů s křižáky u Habrů z 8. 1. 1422. Alenka nás vyfotila, chvíli posedíme, posvačíme a zbývá poslední úsek cesty do Habrů. Míjíme další tři rybníky a kaštanovou alejí polní cestou dorazíme na okraj Habrů. Přejdeme most přes Sázavku vytékající z Haberského rybníka a za chvíli jsme na náměstí. Do odjezdu autobusu zbývá asi půlhodina, oklepeme boty od trochu bláta, někdo stačí i něco nakoupit. Našlapali jsme 8,5 km, fotodokumentaci zařídila osvědčená fotografka Alenka, děkuji. Děkuji všem odvážným, kterým jsem mohl ukázat některá místa z mého okolí.
Lumír Bláha
Středa - 26. 3. 2025
Do Větrného Jeníkova
Dneska jsme se vydali vlakem do Plačkova. Příjelo nás 24 turistů. Cesta nás vedla přes obec k lesu, tentokrát jsme vynechali okruh kolem rybníka, podél dálnice. Na křižovatce jsme minuli odbočku k Westernovému městečku, prošli tunelem pod dálnicí a pokračovali dál lesem. Zastavili jsme se u Lochovy studánky. Prošli vesničkou Mikulášov a už jenom po silnici do Větrného Jeníkova. Tady ve zdejší restauraci jsme se posilnili a počkali na autobus a jeli domů.
Milena Beránková
Úterý – 25. 3. 2025
Přes Poděbaby
Na dnešní vycházku se u Billy sešlo celkem 26 turistů, velká převaha byla žen, (jako vždy), těch bylo 24 a 2 muži. Kousek pod Billou jsme si pochutnali na výborných dobrotách od Majky S. a Evy L., které slavily svátek a narozeniny, tak jsme jim tam popřáli všechno nejlepší a pokračovali dále podél řeky až na Humpoleckou ulici. Po chodníku jsme došli kolem letiště na Občiny a po projití vesnicí jsme se zastavili u koupaliště, které bylo vybudováno z dřívějšího rybníka, abychom doplnili tekutiny. Tam se oddělily 2 turistky z Okrouhlice, které šly domů jinou cestou. Cesta nás vedla dále k Poděbabům a tam jsme se společně vyfotili u domu, který je uveden jako památka. Naproti jsme se dívali na dřívější školu, která byla už zrušena a slouží nyní k bydlení. Já jsem tam vzpomínala na dětství, které jsem tam jako malá prožila. Po projití vesnice jsme pokračovali na kopec k Veselici, kde je vidět za dobrého počasí hodně okolních vesniček. A potom už jsme dorazili do Perknova, kde někdo šel do restaurace, někdo jel autobusem a někdo pěšky. Tam vycházka končila, počasí nám přálo, bylo i teplo, jen pár kapek spadlo v Perknově. Děkuji všem za účast, Alence H. za focení a Daně P. za pomoc. Ušli jsme celkem asi 9 km a snad byli účastníci spokojeni.
Jana Adamová
Středa - 19. 3. 2025
Okolo kapliček u Pelhřimova
Z Havlíčkova Brodu jsme odjeli přímým autobusem do Pelhřimova. Ve Věži přistoupila 1 turistka a tak v počtu 33 turistů jsme se po seznámení s trasou vycházky a po focení před autobusovým nádražím v Pelhřimově vydali směrem k HZS Pelhřimov, kde jsme se napojili na MTZ, která nás vedla z města Javorovou alejí kolem zahrádkářské kolonie k rozcestí Maštálka. Zde jsem přečetl pověst, podle které se v mokřadech poblíž rozcestníku utopil kočár i se svatebčany na cestě z Myslotína do Starého Pelhřimova. My jsme od rozcestníku šli po ŽTZ do Starého Pelhřimova přes kamenný most nad železniční tratí do Tábora, okolo první kapličky sv. Mikuláše u Vlásenické silnice. Ve Starém Pelhřimově jsme došli ke kostelu Jana Křtitele a zde posvačili. Okolo druhé kapličky ve Starém Pelhřimově jsme došli ke koupališti u rybníka Stráž. Zde jsme opustili ŽTZ a došli ke třetí kapli sv. Floriána a pak už na autobusové nádraží v Pelhřimově. Ještě zbyl čas na oběd, případně nákup v Penny. Přálo nám počasí, byly krásné výhledy jak na město, tak na vrch Křemešník s rozhlednou Pípalkou a bílou stopou se zbytky sněhu na sjezdovce. Děkujeme Alence za fotodokumentaci. Ušli jsme 10 km.
Jarka a Jindra Roseckých
Úterý – 18. 3. 2025
Přes Puklice do Luk nad Jihlavou (změněno: Z Luk nad Jihlavou)
Dnes na nás byl svatý Petr hodný, takže krásné slunečné a teplejší počasí nás provázelo celou cestu dlouhou skoro 8 km. Na nádraží v Lukách nad Jihlavou jsme popřáli Míle Kunové k polokulatým narozeninám, seznámili se s trasou a Míla Š. přidala své informace. Městys Luka jsme prošli od muzea se slunečními hodinami nahoru, nahlédli jsme do kostela sv. Bartoloměje, Zdeněk nás vyfotil před barokní sýpkou (nyní školní tělocvičnou) a sestupovali jsme dolů. V Úzké uličce jsme potkali děti ze školky, jedno z nich nás nazvalo „školkou babiček“ a zastavili jsme se tam u zahrádky s kamenným dráčkem. Opět jsme po mostě přešli řeku Jihlavu, vlevo byl vidět zámek a vpravo za řekou starý skleník, dali jsme se pak po červené značce do vesničky Předboř. Občerstvili jsme se a začalo stoupání silničkou, nejprve dosti velké, ale postupně se zmírnilo. Občas jsme se ohlédli zpět a kochali se pěknými výhledy na Luka a okolí. Když se přibližovala obec Puklice, zahlédli jsme vlevo dál od silnice kostel a zámek v Přísece (muzeum autíček). V Puklicích jsme obdivovali moderní velkou školu, někteří navštívili židovský hřbitov a pak zámek (teď je tam pošta a byty). Po krátké pověsti jsme se vraceli zámeckým parkem a kolem pamětní lípy ke škole, kde jsme počkali na autobus. Odvezl nás do Jihlavy a potom další do Havlíčkova Brodu či Přibyslavi i dál. Spokojeno bylo všech 14 účastníků.
Alena Hladká
Sobota - 15. 3. 2025
Do Radošova ke kapličce sv. Jiljí
Z Havlíčkova Brodu nás odjelo 17 turistů a 1 se k nám přidal v Jihlavě. Vystoupili jsme v Dolní Smrčné s dalšími turisty ze Světlé, Telče a z Jihlavy. Zde jsme se seznámili s plánem vycházky. Po MTZ jsme došli k Pavlovskému mlýnu a odtud se vydali po silnici směr Radošov. Cestou jsme odbočili ke kapličce sv.Jiljí a Vavroveckému rybníku, kde jsme posvačili a společně se vyfotili. V Radošově jsme si v cíli pochodu v kulturním domě po vystátí menší fronty mohli dát zvěřinový guláš, pivo a kávu. Také zde hrála hudba k poslechu i tanci. Poté vycházka pokračovala na vlak do Bítovčic. Cestou jsme odbočili na Bílou Horu, pak prošli vesničkou Vržanov a došli údolím Kamenického potoka s chatovou osadou „Údolí radosti“ do Bítovčic. Na kraji obce jsme se ještě zastavili v hospodě u tramvaje, ale bylo zavřeno. Pak už jsme došli na zastávku na vlak. Děkujeme Františkovi za foto. Ušli jsme v chladném a trochu větrném počasí 13 km.
Jarka a Jindra Roseckých
Středa - 12. 3. 2025
Vepřové hody v Nové Vsi
Na tuto vycházku se nás na nádraží sešlo devět, v Perknově přistoupil Milan B. a v Pohledi na nás čekala Květa P.. Po krátkém zahájení jsme vyrazili po mostě přes Sázavu a kousek za nim jsme se na obvyklém místě společně vyfotili. Bylo poměrně chladno, ale nepršelo ani nesněžilo, takže jsme v počtu jedenácti celkem poklidným tempem vyrazili na trasu. Šli jsme terénem a kousek po silnici přes Dobrou až do Nové Vsi. Cestou výhledy nebyli ani Lipnici jsme kvůli mlze neviděli. V cíli už byla většina účastníků akce, kteří přijeli autobusem, nebo auty. Za družného povídání a vzpomínaní na doby minulé jsme si pochutnali na dobrém jídle i pití. Potom jsme si vyzvedli objednané balíčky, zaplatili a postupně jsme se rozcházeli k vlaku, autobusu, nebo k autům. Celkem nás bylo třicet jedna a ušli jsme čtyři a půl km. Myslím, že byli všichni spokojeni a děkuji Aleně za focení.
František Pithart
Úterý - 11.3.2025
Ze Svatého Kříže přes Dolík
Po změnách jízdních řádů dopravním podnikem, jsme odjeli správným autobusem a hlavně ze správné zastávky z Havlíčkova Brodu do Svatého Kříže. Po výstupu z autobusu jsem po uvítání a informacích o dění v klubu, jsem přítomné seznámila se zajímavostmi a historií Svatého Kříže. Zastavili jsme se u pomníku Karla Kuttelwaschera - nejúspěšnějšího československého stíhacího pilota 2.světové války. Navštívili jsme žulové sousoší Járy Cimrmana, Růženky a inspektora Trachty z divadelní hry Hospoda na mýtince, které zhotovil havlíčkobrodský sochař Radomír Dvořák. Slavnostně byla odhalena 6. 9. 2020 Zdeňkem Svěrákem s dalšími herci Divadla Járy Cimrmana. Sousoší stojí před bývalou panskou hospodou, zrenovovanou na Divadlo u Janáčků. Na hřbitově ve Svatém Kříži jsme navštívili hroby básníka a grafika Bohuslava Reynka a jeho ženy básnířky Suzanne Renaud a jejich synů Jiřího a Daniela Reynkových. Poté jsme prošli přes bývalé lázně v Petrkově k zámku, který vlastní Památník národního písemnictví. V zámku se narodil Bohuslav Reynek a pobýval zde se svou ženou. Pokračovali jsme do Dolíku, cestou jsme měli nádherné výhledy. Počasí nám opravdu přálo. Cestou jsme viděli v ohradě pštrosy, došli jsme do části U Vítků, kde jsme se rozloučili, neboť někteří účastníci odešli k Čechovce domů a ostatní kolem rybárny a Žabince do Havlíčkova Brodu. Zúčastnilo se 20 turistů a našlapali jsme asi 7 km. Turista Zdeněk nafotil průběh vycházky. Děkuji všem, kdo se zúčastnil.
Jarka Kohoutová
Sobota - 8. 3. 2025
Rozhledna Vysoká a kaple Belveder
Z Havl. Brodu jsme odjeli osobním vlakem do Kolína a po přestupu na vlak na Ledečko jsme v počtu 27 turistů vystoupili v Ratboři. Zde jsme se seznámili s plánem vycházky, vyfotili se před opraveným nádražím a posilnili se na cestu řízečky a perníkem od Soni, které jsme popřáli k půlkulatým narozeninám. V Ratboři jsme došli na náves a šli jsme po ZTZ přes vesničku Sedlov do městyse Suchdol a pokračovali do vesnice Vysoká a pak už stoupali na kopec Vysoká. Zde jsme nejdříve obdivovali zříceninu poutní kaple Jana Křtitele (nazývanou Belveder) a došli k rozhledně. Vstup nám byl umožněn díky paní Veselé z Miskovic, která mimo otevírací dobu přijela a rozhlednu odemkla. Po výstupu na rozhlednu a občerstvení pod rozhlednou jsme na její doporučení Miskovice obešli polní cestou okolo zaniklých vápenek a vápencového lomu. Poté jsme se napojili na ZTZ a malou odbočkou došli ke studánce sv. Vojtěcha a tam se na chvíli zastavili a napili výborné vody. Poté jsme okolo mlýna už pokračovali po MTZ přes kamenný akvadukt do Kutné Hory. Došli jsme okolo nemocnice na Rejskovo náměstí s kašnou, kde jsme ukončili společnou vycházku a každý podle svého měl dost času na prohlídku města, návštěvu IC, posezení v restauraci nebo cukrárně. Všichni jsme pak odjeli vlakem ze zastávky Kutná Hora-město. Děkuji Františkovi za fotodokumentaci. Ušli jsme za téměř letního slunečného počasí 18 km.
Jarka a Jindra Roseckých
Středa - 5. 3. 2025
Z Říkonína do Níhova
Vycházka naplánovaná Mílou Landovou se trefila do prosluněného jarního dne. V počtu 22 jsme vyrazili po zelené do Říkonína ke kapličce sv. Jiljí a pak se dali údolím proti proudu Libochovky. Na začátku jsme utužili svou kondici náročným výstupem a zpět k říčce. Rekreační osadou Kutiny jsme se dostali k viaduktu, chvilku postáli u místa, které připomíná železniční neštěstí z roku 1970… Procházeli jsme místy divokým skalnatým údolím, pod Sochorskou skálou, prosluněnými loukami… Údolí jsme opustili a vystoupali lesní cestou do Rojetína. „Tady někde mají kozla…“ a pak jsme ho uviděli. S obrovskými zakroucenými rohy se krmil senem, pak se rozvážně postavil a vykročil… Naštěstí byl uvázán na provaze… Tady jsme opustili zelenou a při cestě objevili sochu sv. Zdislavy, (kterou jsme během páteční průzkumné cesty v mlze nezahlédly). Lacinova (jak říká autor víceméně snová) křížová cesta směřující od silničky k vrchu Chochole je tvořena kameny, do nichž jsou vytesány symboly jednotlivých zastavení, a končí křížem. Na poslední křižovatce před Níhovem stojí smírčí kříž. Ještě v Níhově nás čekalo překvapení s vykovaným pohoštěním na kamenném stole, ale asi si každý raději pochutnal doma… Cestování s výlukami bylo náročné, přesto výlet stál za to.
Věra Melicharová a Milena Košetická
Úterý - 4. 3. 2025
Z Vysoké do Okrouhličky
Vyjeli jsme autobusem z Havlíčkova Brodu do obce Vysoká. Po informacích o trase a historii obcí, kterými budeme procházet a po novinkách z Klubu jsme se vydali směrem Čistá. Zde jsme se zastavili ve vytvořeném lesním parku s rybníčky. Pokračovali jsme do Květnova, kde jsme si udělali pitnou zastávku. Přešli jsme opatrně hlavní silnici a pokračovali do Okrouhličky. Cestou jsme se kochali výhledy na hrad Lipnici a okolí. Sešli jsme do vesnice, zde jsme si udělali společné foto a vyčkali na autobus, který nás dovezl do Havlíčkova Brodu. Na vycházce se sešla většina žen v počtu 22 a jediný turista Zdeněk nám dělal fotodokumentaci. Takže celkem 23 turistů bylo určitě spokojeno s pěkným slunečním počasím a věřím, že snad i s vycházkou. Našlapali jsme 7 km. Všem děkuje
Jarka Kohoutová
Sobota - 1. 3. 2025
Do Havlíčkova Brodu přes Karlov
Na první březnovou vycházku jedeme vlakem do Rozsochatce. Po ZTZ jdeme přes osadu Údolí k Dolní Krupé a okolo Pilského rybníka na cyklo-stezku. Do Dolní Krupé ale nedojdeme, odbočíme po neznačené polní cestě na samotu Karlov. Je to asi poloviční cesta našeho cíle, a tak si dáváme chvíli odpočinek s občerstvením z vlastních zásob. Z Karlova pokračujeme přes les do Knyku. Tady se opět napojíme na ZTZ, která vede Vlkovskem okolo kaskády rybníků do Havlíčkova Brodu. I když nám sluníčko nesvítilo, nikam jsme nespěchali a šli jsme si na pohodu. Františkovi děkuji za fotodokumentaci. Celkem bylo 16 turistů a ušli jsme 13 km.
Dana Petrová
Středa – 26. 2.2025
Ze Skály do Humpolce
Na dnešní 10 km vycházku se nás sešlo 17 turistů. Autobusem jsme dojeli na zastávku Leština. Po informaci o vycházce jsme se vydali na cestu do Leštiny s prohlídkou tamní kapličky Sv. Václava – kaplička byla zamčená a nebyla ani možnost, podívat se oknem dovnitř. Škoda. Pokračovali jsme dál po silnici směrem na Čejov. Na konci Leštiny jsme objevili raritu – obrovský památeční strom hrušně. Bohužel informace o stromu byli nečitelné. Pokračovali jsme dál, teď již po MTZ až k Čejovu, nebylo úplně jasné počasí, tak výhledy nebyly tak pěkné. Na odpočívadle u Čejova jsme posvačili, vyslechli informace od Jindry ohledně akce „Prameny řek“ a pokračovali dál přes Čejov, kde nás na návsi zaujal velký Plíhalovský rybník a k němu byla i nezbytná pověst. Další cesta vedla po cyklostezce na Hadinu – malá obec s Pstružným potokem – levý přítok Sázavy a Závršským rybníkem. Na cestu do Humpolce, kolem velkého rybníka Hadina a závodiště Zlaté podkovy nám svítilo i sluníčko a vítala nás děvčata na koních – žákyně zdejšího učiliště. Zde jsme vycházku ukončili, část účastníků jela domů a ostatní šli na oběd nebo na kávu a do Brodu odjeli později.
Jana Píšová, Majka Sedláková
Úterý – 25. 2. 2025
Kolem Pilské nádrže
Rychlíkem a autobusem MHD jsme přijeli ke žďárské továrně Tokoz a u parkoviště jsme zahájili naši vycházku. Na cyklotrase jsme se zastavili u chráněné lípy, podél sportovního areálu Pilské nádrže jsme došli k pomníku legionáře R. Krejčího a u sousoší Hraniční kámen jsme se společně vyfotili. Na kraji obce Polnička jsem přečetla pověst o hastrmanovi a nedaleko kamenolomu jsme pokračovali do samoty Hynkovec, kde jsme obdivovali zajímavě upravené vrby u cesty a u vody. To už nás vedla červená značka až do lesa a pak po zelené jsme zamířili ke studánce Salvátorce. Posvačili jsme a vyslechli si další pověst o kopci Salvátor, podle kterého je studánka pojmenována. Kolem autokempinků a Tálského mlýna jsme se dostali k Dolnímu hřbitovu a nahlédli přes zamřížovanou bránu dovnitř. U cukrárny U Tří hvězd jsme se rozdělili: někteří vstoupili dovnitř a dali si něco sladkého, jiní pokračovali dál na oběd do restaurace. Na vlakovém nádraží jsme se opět sešli a rychlíkem odjeli domů. Část turistů nachodila 7 km (použili MHD na terminal) a druhá část 12 km (pěší trasa). Všichni byli spokojeni, i když výhledy nám kazilo celodenní mlhavé počasí.
Alena Hladká
Sobota - 22. 2. 2025
Lovětínský krápník a Havlův kopec
Ranním vlakem za už vycházejícího slunce se vydáváme na začátek naší plánované vycházky do Hodic. Zde v počtu 25 našich účastníků se nejdříve vyfotíme, následuje několik informací k trase, zvenčí si prohlédneme místní železniční muzeum a poté se už vydáme na předem plánovanou trasu. Z Hodic vycházíme za krásného slunečného počasí s větrem v zádech, kdy nejdříve míjíme místní výrobnu uzenin a po ZTZ pokračujeme za obec Hodice, kde ZTZ opouštíme a po místní silnici pokračujeme na rozcestí Horní Hluboký rybník a po cyklotrase se dostáváme do obce Růžená. Zde se napojíme na ŽTZ po které pokračujeme do obce Lovětín, kde následuje přestávka na občerstvení. Po přestávce se vydáváme po cestě k Lovětínskému krápníku, který tam ale letos nebyl a zbyla po něm jenom ocelová roura, která vyčnívala ze země. Ale byli jsme zde! Odtud už naše cesta vedla na nejvyšší bod naší vycházky a to na Havlův kopec 679 m n.m. Zde byla krásná panoramata do okolní krajiny čehož jsme využili ke vzhlédnutí. Dále po travnatém palouku jsme se opět napojili na ŽTZ po které jsme došli do Batelova, který jsme si během chůze prohlédli a směřovali jsme do cíle dnešní vycházky a to do místní restaurace, kde jsme se občerstvili velmi chutným řízkem a hranolky. Poté následoval přesun na vlak a odjezd zpět domů. Vycházka byla příjemná za krásného slunečného a trochu větrného počasí. Celkem jsme ušli 12 km.
Ladislav Rasocha
Středa – 19. 2. 2025
Z Bobrové do Skleného nad Oslavou
Z Havlíčkova Brodu odjížděl vlak v 8:01 s mírným zpožděním. V Přibyslavi, kde jsme přistupovaly, měl zpoždění 5 minut. Na přestup ve Žďáře nad Sázavou se z plánovaných 7 minut stala pouhá minuta. Ale hodná paní průvodčí nám zajistila, že autobus do Bobrové na turisty z Havl. Brodu počkal. Vystoupili jsme za mrazivého, ale slunečného počasí v Dolní Bobrové, po místní značené cestě došli do Horní Bobrové a kolem kostela svatého Petra a Pavla ke křížové cestě. 14 empírových kapliček podél cesty na kopec Kalvárie je nehmotná kulturní památka. Stále jsme pokračovali po naučné stezce kolem Bobrové, sníh křupal pod nohama a výhledy do okolí byly překrásné. Jeden trochu nepříjemný kopec dolů a už jsme v údolí říčky Bobrůvky. Krátké zastavení u Gohialova kamene a dál po cestě k Radešínu. Zdejší zámek je v soukromém vlastnictví, takže nepřístupný. Ale nám to nevadí, naše kroky vedou do balónového hotelu, kde jsme si dali výborné papání a pivko ze zdejšího pivovaru. Po občerstvení a odpočinku pokračujeme po červené tur. značce do Skleného nad Oslavou k vlaku, přestup ve Žďáře nad Sázavou byl opět v poklusu. Počasí bylo luxusní, slunečné, mrazivé a sešlo se nás 12 turistů.
Míla Landová
Úterý - 18. 2. 2025
Návštěva HBH odpady
Na dnešní vycházku jsme vyšli od studánky na Plovárenské. Sešlo se nás 21 turistů. Trasa vedla kolem zahradnictví ”Křesťan “, potom jsme pokračovali podél řeky Šlapanky, a prošli tunelem k firmě HBH ODPADY. Cílem naší návštěvy byla exkurze provozovny. Tam se nám věnovala zaměstnankyně, která nás prováděla po provoze firmy. Od ní jsme se dozvěděli spoustu informací o likvidaci a třídění odpadů. Na prvním dvoře je výkup kovového odpadu a druhotných surovin. Tady se naše skupina zvážila a pořídila foto na nákladní váze. Všichni dohromady jsme vážili 1640 kg. Potom nás další průvodkyně odvedla do druhého dvora. Tam je linka na třídění plastových a papírových obalů. Linku jsme v provozu neviděli, protože zaměstnanci byli na svačině. Jinak návštěva byla poučná. Nachodili jsme 7 km. Vycházku jsem vedla s J. Adamovou.
Majka Sedláková
Neděle – 16. 2. 2025
Za svatým Valentýnem – kaple sv. Antonína na Rounku
Tradiční vycházku za sv. Valentýnem, která se letos uskutečnila 16. 2., bychom mohli charakterizovat slovy Karla Poláčka: „Bylo nás pět“… Na početný havlíčkobrodský odbor dost slabá účast. „My hoši, co spolu chodíme“ (a děvčata, samozřejmě) jsme se nedali odradit mrazivým ránem. Z nádraží v Rantířově jsme spolu s jihlavskými účastníky výpravy vystoupali (částečně po silnici a částečně lesní cestou) kolem hájenky na Rounku ke kapli sv. Antonína. Provázelo nás nádherné slunečné počasí a jiskřivý sníh. Po svačině naše pětka pokračovala už samostatně přes Šance a středověké kutiště zpět do Rantířova. Odtud jsme se vydali po červené turistické značce podél řeky Jihlavy chatovou oblastí přes vyhlídku Zaječí skok zpět do Jihlavy. Za našlapaných 12 km jsme se odměnili v restauraci Venuše a ze Starých Hor nás pak vlak dopravil šťastně domů. S láskou k turistice…
Radka Mikulková
Středa – 12. 2. 2025
Do Třebíče
Celé dopoledne drobně chumelilo i v Třebíči, kam se vydalo vlakem 21 turistů. Po zahájení jsme kráčeli z nádraží ke kostelu Proměnění Páně a podívali se dovnitř. Z Masarykovy vyhlídky byly pěkné pohledy na město s řekou Jihlavou. Kolem bašty a pomníku Jana Žižky na Hrádku jsme došli na židovský hřbitov, který se táhne až dolů do Týnského údolí. Sešli jsme tam a prohlídli si geopark. Podél Vodovodního rybníka jsme pokračovali nahoru a sestupovali do židovské čtvrti a potom k bazilice sv. Prokopa a zámku. Všichni jsme se zúčastnili prohlídky krásné baziliky, i když paní průvodkyni nebylo úplně dobře rozumět. Za venkovní bylinkovou zahrádkou jsme se kochali dalším výhledem na Třebíč. V restauraci U Kocoura jsme obědvali, ohřáli se a odpočli si. Následoval pochod k Větrníku (5 lidí šlo po vlastní trase), vyslechli jsme pověst a náhodou se tu objevil mladý průvodce, který nám podal důležité informace. Zastavili jsme se v blízké pekárně a nakoupili výborné pečivo. Mířili jsme opět do města, potkali jsme kostel sv. Martina s vyhlídkovou věží, velké Karlovo náměstí, domy ozdobené sgrafity a sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Nechyběla ani návštěva cukrárny, káva a zákusek. Nakonec jsme dorazili do cíle na nádraží v původní sestavě a odjeli po 10 km putování domů.
Alena Hladká
Úterý – 11. 2. 2025
Do Planetária
Dnešní vycházku jsme zahájili ochutnáním zákusků od Věry Dymáčkové a popřáli jí hodně zdraví k jejím významným narozeninám. Prošli jsme parkem, kolem stadionu, přešli jsme Chotěbořskou ulici a došli ke spodnímu vchodu Nuselské základní školy. Do Planetária někteří vyjeli do 4.patra výtahem, jiní vyšli po schodech. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a vystřídali se v 3D kině na filmu "Divoká Afrika" a v planetáriu na filmu "Ze Země do vesmíru". Po promítání jsme si prošli venkovní prostory s rozhledem na město. Vycházku jsme někteří zakončili posezením v Kavárně Brod, jiní odešli domů. Bylo nás 39 turistů a ušli jsme 5 km. Miluše Čiplová
Sobota - 8. 2. 2025
Okolo Okrouhlice
Sobotní větrné dopoledne jsme na vlakovém nádraží v Okrouhlici přivítali 14 našich turistů a společně se vydali na plánovanou trasu směr Broumova Lhota. Nejdříve po ZTZ do Babic, kde souběžně navazovala NS Jana Zrzavého s Posázavskou cyklostezkou, která nás dovedla kolem polí a poté lesem až na křižovatku, kde po odbočení vlevo jsme se napojili na ŽTZ, vedoucí kolem rekreačního zařízení Ředkovec až do Broumovy Lhoty. Zde jsme se zastavili, posvačili a také obešli zdejší zajímavosti - kapli, památník Antonínu Knotovi a hospodu známou z filmu Signál, která je nyní v rekonstrukci. Dál jsme pokračovali po cyklostezce až na začátek vesnice Volichov, a zde odbočením vlevo přešli na ZTZ. Při zastavení jsme se mohli kochat krásným výhledem na okolní krajinu a na hrad Lipnice. Cestou lesem a kolem polí jsme se již vraceli zpět přes Babice do Okrouhlice. Završením vycházky bylo posezení v místní hospodě, která je vyhlášená výbornou kuchyní. 11km, 14 turistů, vedli: M. Rosičková a Láďa Kříž.
Majka Rosičková
Středa – 5. 2. 2025
Přes Olešnou do Ledče
Na vlakové zastávce Horní Ledeč se nás sešlo 15. Měly s námi jít další dvě turistky – Míla a Věra z Přibyslavi, kterým minutou ujel vlak (proč jen ten vlak do Ledče jezdí v tak nevhodnou dobu – ty problémy s tím znám nejlépe já). Takže se děvčata rozhodla pro svoji vycházku. Moc ráda jsem viděla Františka, který se hned ujal dokumentování vycházky – díky. Po uvítání jsme se vydali do kopce směr Hradec, který jsme prošli téměř celý, a odbočili na polní cestu. Ta nás dovedla do vísky Olešná, kde byla krátká přestávka na občerstvení. Dál jsme pokračovali po silnici k rozcestí k Hamrům, kde jsme se chviličku zastavili, a před Hradcem odbočili ke Třem křížům a došli opět do Horní Ledče. Pod hradem jsme se rozloučili, většina turistů zůstala na vlakové zastávce, někteří se rozhodli ještě navštívit ledečskou restauraci nebo cukrárnu. Jsem ráda, že se turisté seznámili s dalším okolím Ledče, které ještě neznali. Ušli jsme 10 km.
Květa Pidimová
Úterý - 4. 2. 2025
Vlkovskem
Od VÚB jsme se v 9 hodin vydali směrem ke koupališti, potom kolem vypuštěného Cihláře, kde probíhají přípravy k úpravě pláže a mola. Kolem Hajdovce, kde nás provázelo praskání ledu „vodník si asi vařil kávu k snídani", dále míjíme Pfaffendorfský rybník, Zádušní a cestou vpravo nahoru lesem přicházíme k silnici na Český Dvůr. My ale jdeme směrem k Brodu. Asi po dvoustech metrech uhýbáme na polní cestu, procházíme Občinami a dál přejdeme k samotám u Myslivců a Venců. Po přejití mostu nad obchvatem se pomalu rozcházíme každý ke svému domovu. Bylo nás 22, ušli jsme asi 9 km a svítilo nám krásně sluníčko.
Ema Dočkalová, Míla Špačková
Sobota - 1. 2. 2025
31. Zimním Podoubravím – memoriál Ladislava Dymáčka
V 8:10 jsme odjeli z Havlíčkova Brodu osobní vlakem v počtu 18 turistů, na Bílku vystoupily 2 turistky a zvolily trasu 5 km do Sobíňova. Na startu v Sobíňově v kulturním domě již čekal Lumír a tam jsme se rozdělili na dvě skupiny. 4 turistky si prošly naučnou stezku okolo Sobíňova. Ostatní jsme vyšli na vyhlídkové místo nad Sobíňov a vyfotili se na obří lavici a přes rozcestník Březinka pokračovali do Ždírce nad Doubravou. Tam jsme se zastavili v cukrárně. Pokračovali jsme na Nové Ransko a podél Doubravy došli zpět do Sobíňova. Tam ještě byly Lenka s Jarkou a Jardou Jonákem. Poseděli jsme u dobrého jídla a pití, ale hudbu jsme neslyšeli, protože jsme odcházeli na vlak. Ušli jsme 6, příp. 10 km. V cíli jsme obdrželi pamětní list a propisovačku s logem pochodu. Počasí bylo skoro jarní, svítilo sluníčko a po sněhu ani památky.
Jarka a Jindra Roseckých
Středa – 29. 1. 2025
Procházka Brnem 2
Na druhou vycházku Brnem vyrazilo celkem 26 turistů. Tentokráte vedla trasa procházky Starým Brnem a vyvrcholením byla návštěva Vodojemů na Žlutém kopci. Od hlavního nádraží jsme šli kolem Městských lázní Kopečná na Mendlovo náměstí, pomyslný střed Starého Brna. Zde jsme si zvenku prohlédli baziliku Nanebevzetí Panny Marie a pivovar Starobrno. V poklidné zahradě u Mendlova muzea jsme popřáli Míle k narozeninám a za gratulaci dostali sladkost a výbornou medovinu. Pokračovali jsme kolem letohrádku Mitrovských a brněnského výstaviště na Žlutý kopec. Zde jsme si prohlédli skalní úvar Helgoland a došli k cíli dnešní vycházky – Vodojemům na Žlutém kopci. První cihlový vodojem byl postaven v roce 1874, druhá cihlová nádrž v roce 1894 a třetí z monolitického betonu byl dokončen v roce 1917. Celkem měly vodojemy na Žlutém kopci objem více než 30 milionů litrů a v provozu byly až do roku 1997. Po prohlídce těchto mysteriózních podzemních katedrál jsme sešli kolem pravoslavného kostela sv. Václava parkem pod Špilberkem do centra města. Odtud někteří hned sešli k nádraží a odjeli vlakem domů, většina se posilnila v restauraci nebo cukrárně. Plni dalších nových poznatků a dojmů o Brně jsme odjeli rychlíkem domů. Našlapali jsme 7 km.
Zdenka Teclová
Úterý – 28. 1. 2025
Od jeskyně k jeskyni
V Ostrově jsem čekala na autobus z Havlíčkova Brodu a říkala si, když nikdo nepřijede, pojedu s ním zpět do Ledče. První vystoupila Míla – a ejhle povídá: „Je nás 25“. Díky všem, kteří přijeli. Po uvítání celá skupina přešla přes vesnici Ostrov, lesní cesta nás zavedla do Hradce. Tam jsme nezapomněli na pitný režim a pokračovali alejí do Ledče, kde nás čekala zastávka u pana sochaře Petra Mináře. Jeho sochami byli všichni nadšeni, pan Minář se s námi i vyfotil. Cestou jsme potkali jeho další dílo – „OKNO“ – v jeho otvoru se vyjímá naše ledečská kostelní věž. Pak už jen čekaly jeskyně – pod hradem, pod Šeptouchovem, na Hůrce a informace o nich. Jsou vápencové, ale žádná z nich není bohužel v dnešní době přístupná. Celkem jsme ušli asi 7 km. Díky Aleně za fotografování a Emě, že se ujala funkce „konečníka“.
Květa Pidimová
Sobota - 25. 1. 2025
Třešť – betlémy
Sobotní vycházka měla trochu zkomplikovaný odjezd, neboť práce na železnici posunuly odjezd o 10 minut. I tak se nás sešlo 16 turistů. Vyjeli jsme náhradní dopravou autobusem do Jihlavy, kde jsme přestoupili na vlak do Třeště. Po informacích a buchtičkách od oslavence Zdeňka jsme se rozdělili na partu 11 osob, která podle plánku betlémů v rodinách v Třešti se vydala na prohlídky betlémů v rodinných domcích. Část party v počtu 5 turistů se vydala na průzkum k pramenu Moravské Dyje. V rodinných domcích jsme obdivovali skvěle upravené betlémy, práci se stavbou a uspořádáním betlémů. Také jsme navštívili betlém v podniku Podzimek, stavili se v Turistickém centru, v Muzeu Vysočiny v Schumpeterově domě jsme s průvodkyní prošli výstavu původních betlémů a vyslechli historii domu. Prohlédli jsme si stálou výstavu třešťských betlémářů s velkými betlémy, doplněné novými postavičkami významných současníků. Prohlédli si dřevěný betlém, soch v životní velikosti Na Hrázi a betlém v zámeckém hotelu. Vrátili jsme se do města, občerstvili se ve známé hospůdce U Kapra. Poté jsme ještě navštívili betlém v kostele sv. Kateřiny Sienské. Parta z průzkumu k pramenu Moravské Dyje se vrátila do města a stačila si ještě prohlédnout několik betlémů. Po městě jsme našlapali asi 5 km. Děkujeme všem, kteří s námi absolvovali cestu po betlémech, určitě toho nelitovali.
Jarka a Zdeněk Kohoutovi
Středa – 22.1.2025
Kolem Velkého Dářka
V Polničce nás vystoupilo z autobusu 20. U pěkného dřevěného betlému jsme popřáli Marušce Musilové ke kulatým narozeninám, pochutnali si na jejím výborném cukroví a připili jí na zdraví. Po úvodu jsme kráčeli podél kaple Andělů Strážných a zahradní železnice, potkali jsme několik rybníků, ale hlavně jsme obdivovali zimní krásy, které vykouzlila jinovatka a sníh. Lesní cesta a zároveň červená značka nás dovedla k Velkému Dářku, částečně ukrytému v mlze. Poblíž rozcestníku Dařbucha jsme se zastavili, občerstvili se a přečetla jsem pověst Kouzelný tolar. Pokračovali jsme neznačenou cestou kolem Dářka, přes Karlovský potok a překonali jsme dosti frekventovanou silnici. V obci Karlov jsme míjeli sklárnu Svoboda, kapličku, pěkné domky a roubenky a v Galerii chutí a vůní – obchůdku s různým zbožím si někteří nakoupili. Polní cestou jsme stoupali nad vesnici, na chvíli se nám ukázalo sluníčko a opět po ČTZ jsme se dostali do cíle naší cesty – Škrdlovic. Před kaplí sv. Cyrila a Metoděje následovalo společné focení. Někteří pak odjeli hned autobusem do Žďáru a vlakem domů, zbylí navštívili restauraci a odjeli později. Všichni byli spokojeni s devítikilometrovou pravou zimní procházkou.
Alena Hladká
Úterý - 21. 1. 2025
Do Věže
Dneska jsme se vydali na procházku z Radňova do Věže. Znovu jsme si prohlédli chaty podél potoka, pozdravili dřevěné žebráky podél cesty a vydali se dál lesem přes Koječín k Ulrichovu mlýnu a do Věže. Cesta byla zasněžená, místy zledovatělá, ale zvládli jsme to a do cíle dorazili v pořádku. Ušli jsme asi 6 km. Milena Beránková
Sobota - 18. 1. 2025
Z Okrouhlice
Na okrouhlickém nádraží se nás sešlo 24. Procházeli jsme obcí a pak po silnici do Valečova. Po umrzlé cestě jsme přišli k samotě Pekárek, údolím Lučického potoka a podél bývalého mlýna jsme kráčeli do Lučice. U pěkného kostela sv. Markéty jsme se společně vyfotili, poblíž byly budovy školy a školky a na kraji městečka opravený družstevní lihovar. Silničky a polní cesta nás dovedly do Olešnice, kde jsme se rozdělili: větší skupina mířila na vlak do Okrouhlice, ostatní na občerstvení do hospůdky. Zahlédli jsme ještě lipnický hrad ukrytý v mlze. Počasí se postupně vylepšovalo, až se ukázalo sluníčko na modré obloze. Děkujeme Majce a Janě za příjemnou zimní vycházku dlouhou asi 11 km.
Alena Hladká
Středa – 15. 2. 2025
Na Šacberk
Dnešní ráno bylo nevlídné. Mrholilo, mrzlo, klouzalo to. I přesto nás v Novém Pávově z autobusu vystoupilo 12 turistů. Tady nám pod nohama praskal hezký prašan. Lesem jsme došli pod kopec Šacberk, zatím tam moc lyžařů nebylo, ještě bylo brzy, ale na parkovišti už stály 2 autobusy. Prošli jsme Zbornou a dál pokračovali po lesní cestě přes Vysoký kámen do Smrčné. Počasí nám přálo. Vycházka se vydařila. Ušli jsme asi 10 km.
Beránková Milena
Úterý - 14. 1. 2025
Z Mírovky ke Kauflandu
Ani mrazivé ráno neodradilo turistky přijít na naši vycházku. Vlakem jsme popojeli z Havlíčkova Brodu do Mírovky. Kdo měl nesmeky, tak si je navlékl, protože na cestě byly zmrazky nebo sníh. Po uvítání a informacích o obci Mírovka jsme pokračovali do Baštinova. Přešli jsme silnici ke Šlapanovu, prošli kolem samoty U Rybnických, čekali jsme výhledy, ale byly zakryté mlhavým oparem. Sešli jsme k rybníku U Zedníčků, sestupovali jsme do Novotného Dvora a poté odbočili k Menouškům. Vyšli jsme na Průmyslovou ulici a od kruhového objezdu jsme prošli pod železničním mostem a pokračovali ke Kauflandu. Poblíž Kauflandu jsme se rozloučili a vzájemně si poděkovali. Zúčastnilo se 11 turistů a našlapali jsme 7 km. Děkujeme turistkám, které se zúčastnily a bez problému mrazem a sněhem pokrytých cestách došly do cíle.
Jarka a Zdeněk Kohoutovi
Sobota 11. 1. 2025
16.Slavnostní oheň na Čeřínku – memoriál Mirka Svatoše
Probudili jsme se do bílého rána, ale neodradilo nás to a lehce po osmé hodině jsme vlakem odjeli do Kostelce u Jihlavy. Po vystoupení z vlaku jsme se společně vyfotili a pak už začalo stoupání k turistické chatě na Čeřínku. Vítr nám bičoval tváře, ale sněhu bylo oproti Brodu pomálu. Letos jsme všichni zvolili cestu lesem po ZTZ. Trasa byla místy ledovatá a trochu to podkluzovalo, ale do cíle jsme všichni došli v pořádku. Před chatou už nás čekali Jirka a Věra Veselých z KČT, odbor Čeřínek a snažili se o udržení ohýnku, který ve větrném počasí moc neposlouchal. Nicméně nakonec se rozhořel a my jsme si mohli opéct přinesené špekáčky. Následovalo ještě teplé občerstvení v chatě, setkání s přáteli z jiných odborů a také jsme dostali od Věry pěkné pamětní listy. V 11:30 se před chatou rozezněla fanfára a několik písniček, po kterých jsme se zaposlouchali do historie turistické chaty, se kterou nás seznámila Míša Svatošová. Potom jsme se rozdělili, někdo se vracel zpět do Kostelce a někteří zvolil trasu do Dolní Cerekve. Celkem se akce zúčastnilo 23 havlíčkobrodských turistů.
Lenka Žáková
Středa – 8. 1. 2025
Ze Šlapanova do Přibyslavi
Na vycházku se z nádraží ve Šlapanově vydalo 12 turistů pod heslem „I cesta je cíl“. Nad ránem napadla vrstvička nového sněhu, takže se nám dobře šlapalo. Pod sněhem schovaný led si přece jen počíhal na dva z nás a přesvědčil je, že i ze země je krásný pohled na ten boží svět… Přes Kněžskou a Dlouhou Ves jsme se dostali nad Přibyslav, pokochali se výhledem na Lipnici i cíl naší vycházky, záměrně v tomto počasí zvolený tak, abychom se mohli ohřát a občerstvit v cukrárně či restauraci. Opustili jsme modrou značku a pastvinou sešli k „Asuánu“ a vyšlápli kopec do města.
PS: Ve Šlapanově jsme se stavili u Feriho Simuny, abychom mu popřáli k narozeninám. Doufám, že jsme mu udělali radost.
Věra Melicharová
Úterý - 7. 1. 2025
Nové Dvory – Pořežín – Ronov
V Nížkově vystoupilo z vlaku 7 statečných turistů – 6 žen a 1 muž a vydali se kluzkou silničkou kolem Červeného mlýna. Tam jsem zjistila, že nemám čím fotit, protože jsem foťák zapomněla ve vlaku. Ochotná Vendulka zavolala svým mobilem (já jsem svůj nechala doma) na České dráhy, vše vysvětlila, nabídla se, že bude fotit, a po chvilce se ozvali z Havlíčkova Brodu, že foťák bude k vyzvednutí v úschovně zavazadel. Trochu jsem se uklidnila a pokračovali jsme v cestě přes starý most nad řekou Sázavou, stoupali jsme lesíkem a silnička nás zavedla do Nových Dvorů. Právě když jsem mluvila o kapličce P. Marie a pěkném starém statku s reliéfem Ukřižování (nyní je to penzion), rozezněl se zvonek v kapli, oznamující poledne. Žlutá trasa mířila vilovou čtvrtí a pak cestou nad údolím Losenického potoka, překonali jsme i podezřelou lávku nad potokem a dokráčeli k Pořežínské tvrzi. Tam už jsme změnili značku a šlapali po červené do Pořežína, svačili jsme u sousoší s medvědí rodinou, kde jsme se i společně vyfotili. Přečetla jsem pověst o bezedném jezírku u Ronova. Procházeli jsme Pořežínem, opět tu byla kaplička P. Marie, rybníček a na okraji se nám ukázaly pěkné výhledy na Strážky a Rosičku. Neupravená a klouzavá silnice vedla podél zvětšujícího se kopce – skládky odpadů, v Ronově jsme se dohodli a prodloužili trasu až do Přibyslavi. Takže kolem Draka, po starém mostě a nad cyklostezkou i po ní jsme se dostali na přibyslavské nádraží a téměř všichni odjeli osobním vlakem do Brodu. Vyzvedla jsem si fotoaparát a pak odjela autobusem domů. Děkuji hlavně Vendulce a všem ostatním vytrvalcům zdar!
Alena Hladká
Sobota 4. 1. 2025
Přes Jalovec
Dopoledním vláčkem odjíždíme do obce Číchov, kdy se k nám během jízdy přidávají další účastníci dnešní vycházky. Po zahajovací informaci ohledně trasy se vydáváme v počtu 42 účastníků na předem danou trasu. Nejprve jsme od vlakové zastávky pokračovali po MTZ do kopce nad obec Číchov a dále do nejvyššího bodu dnešní vycházky PP Jalovec, který se nachází v nadmořské výšce 576 m n. m. Zde následovala prohlídka sportovního lyžařského areálu, ve kterém se nyní nelyžuje, a pokračovali jsme stále po MTZ na zříceninu hradu Střeliště, odkud byly krásné panoramatické výhledy do okolní krajiny. Dále jsme pokračovali po zpevněné komunikaci do osady Na Americe, odkud jsme došli na okraj městyse Okříšky. V Okříškách jsme navštívili místní zrekonstruovaný zámek, kterým nás po předem domluveném setkání, provedl a vše nám vysvětlil pan starosta Okříšek. Nyní se v něm nachází byty s pečovatelskou službou, kanceláře místního úřadu, obřadní síň, společenský sál a výstavní prostory. Po prohlídce jsme se přesunuli do místní restaurace, kde následovalo občerstvení a poté přesun na vlak a odjezd zpět domů. Trasa byla pohodová s panoramatickými výhledy a ke všemu přibyla dobrá nálada a všichni byli spokojeni z krásné vycházky. Počet účastníků 42 a délka trasy 10 km.
Ladislav Rasocha
Středa 1. 1. 2025
41. Novoroční sestup do údolí Doubravky
Po vánočních svátcích a silvestrovských oslavách jsme se sešli na havlíčkobrodském nádraží, odkud jsme, lehce po 10 hodině, odjeli příjemně vytopeným vlakem do zastávky Bílek. Tady proběhlo přivítání, přání do nového roku, seznámení s možnostmi různých tras a hlavně veřejná sbírka KČT – Novoroční čtyřlístek. Náš odbor se ke sbírce, pořádané na úpravu a budování bezbariérových tras nebo bezbariérových úprav turistických chat, připojil už po čtrnácté. Minimální příspěvek je 30 Kč, za které každý dostane samolepku sbírky a kalendářík. Jako překvapení dostal ještě každý účastník přívěsek se čtyřlístkem pro štěstí. V Brodě byla krajina lehce pocukrovaná sněhem, ale v Bílku nebyla po sněhu ani památka. To nám příliš nevadilo, protože i mráz, který už několik dní panoval, vytvořil kouzelné scenerie ledových krajek a vodopádů nejen na řece Doubravě, ale i na Kamenném potoce. Takovou krásu jsme dlouho neviděli. Celkem nás včetně turistických kamarádů z KČT Hlinsko sestoupilo do údolí Doubravky 67 a na účet veřejné sbírky jsme odeslali 4514,00 Kč.
Lenka Žáková
